Rubrika: Čtení ke kávě

Kniha ke kávě

Naseptavac3

Z celého pracovního dne mám nejraději siestu po obědě, kdy si mezi psaním udělám hodinovou pauzu, uvařím si kávu a sáhnu po knize. Čím rozsáhlejší a poutavější knihu mám, tím lépe. V té polední přestávce se chci začíst do řádků jiných autorů, přeji si trochu provětrat hlavu, než opět zasednu k vlastní tvorbě. Jenže…

Duch babičky Terezky

Dita1

Už se vám někdy zjevil duch? Nota bene duch někoho z vašich blízkých? Pokud ne, tak se pohodlně posaďte a přečtěte si povídku Aleny Mornštajnové.

Jak jsem se v Africe nezasmála

Afrika_nahled

Znáte ten, jak se sejde Nigerijec s Angličanem a Němcem v pekle? Nebo ten, jak se britský lord vypravil do Keni lovit lvy, případně ten, jak keňský poslanec jede do USA zjišťovat, co je to demokracie? Ještě jste je neslyšeli? Já znám sice hodně afrických vtipů, ale musím přiznat, že během svého jedenáctiletého pobytu v Africe jsem se moc nenasmála.

Historické okénko 5: Rébusy a zase rébusy

Náhledový obrázek - Bič

Dnešní historické okénko je trochu netradiční. Je totiž věnováno rébusům, které jinak historické okénko vždy uzavírají. Jak sami uvidíte, se sto padesát let starými rébusy to není vůbec snadné.

Historické okénko 4: Žena a muž

Pankhurstova

To, co se nám dnes zdá být samozřejmým, bylo před pár staletími jen odvážným snem několika snílků. Zdaleka se to netýká jen pokroku ve vědách, ale třeba i postavení žen ve společnosti.

Historické okénko 3: Pro ženy krásné od hlavy až k patě

LS1937_c3s7Nivea_cr

Píše se rok 1937. Venku propuká jaro, ekonomická krize byla zažehnána a v biografech právě dávají novou komedii Mravnost nade vše s Hugo Haasem v hlavní roli. Ženy se chtějí líbit a neváhají tomuto cíli podstoupit i ty největší oběti.

Historické okénko 2: O cenzuře vážně a nakonec i nevážně

umirajiciMatkaHL_cr

Vydejme se spolu do časů dávno minulých, v nichž jediným  sdělovacím prostředkem byly noviny, a podívejme se na smutné i veselé útržky z historie cenzury v našich zemích.

Historické okénko 1: Čemu se smáli naši pra…pradědečkové

HumoristickeListy1863fin

Zdá se, že humor je tu s námi odjakživa. Možná už od chvíle, kdy první svého druhu, sám spíše opicí než člověkem, sestoupil ze stromu a místo ladných skoků z liány na liánu se houpavým krokem vydal k světlým pěším zítřkům.