Listopad se přehoupl do své druhé poloviny, dny jsou stále kratší a pošmournější. A to je ideální doba, kdy se vydat na nějakou literární akci. Příští týden to může být třeba LiStOVáNí, křest knihy o Anežce České či beseda s tanečníkem Zdeňkem Chlopčíkem.

Člověk se neustále učí a novými zkušenostmi boří staré mýty. Minimálně ty, které si nese sám v sobě.

Radost, smích, veselé a někdy neveselé příhody. Dětství určuje další vývoj člověka a jeho životní cíle. Je to startovací dráha pro další život. Pro mnoho spisovatelů je to studnice nápadů, které promítají do svých knih.

Vzhledem k tomu, že mám spoustu kamarádů, kteří se velmi usilovně, závodně, velice často a totálně na krev zabývají různými sporty, jako je cyklistika, běh, plavání, triatlon, Iron man, atletika a spousta jiného, mohu s klidným svědomím říct, že jsem od malička ze zásady nesportovec. Hlavně ze zásady doktorů, ale to je v tuto chvíli nepodstatná informace.

I přes to, že jsem ze zásady nesportovec, hýbat se jeden musí, jinak by shnil. Dobrá výmluva pro něco, u čeho se naprosto zrelaxuju, vysypu hlavu a restartuju mozek. A uteču od reality. Lyže.