Rubrika: Čtení ke kávě

Náhoda v tvůrčím procesu

Zalesky_Sterovsky_Nahoda v tvurcim procesu

Tvorba díla je i přes veškerou snahu umělce, který ho tvoří, záhadou. Platí při něm určité postupy, které by měly zaručit, že se bude jednat o podařenou tvorbu, ale vždycky se stane věc, kterou autor nezamýšlí, a dílo se stočí jiným směrem úplně náhodou. Nebo ne?

Matčina brož

Husek_Matcina broz

Kdo přijde zdaleka, může lehce lhát…

Ať každý pláče pokud možno na správném hrobě, jako já na svém

Jahn_At kazdy place

(aneb Listopad na mojí vinici, mýma očima)
Pohled do mýho jindy pěknýho okna příliš optimismu a životního elánu nedodá. Listí ve vinici už leží na zemi, nad ní se válí cáry mlh, což je sice klišé, ale jen se podívejte taky. Je to přesně tak! A je tu další Listopad.

Kapka

Militka_Kapka

Říká se: „Nemusí pršet, hlavně když kape.“ Nikdo se nestará o to, co by mělo kapat a jak moc. Když začne opravdu hodně kapat, je otázkou, zda je lépe stát na dešti, nebo pod okapem…

Kterak se noviny (media) proměnily

Patricny_Kterak se noviny (media) promenily

Vzpomínám si hlavně na dvě s médii spjaté aféry.

Baryšovské zámecké, 2. díl

Raichl_Barysovske zamecke

V prvním díle jsme byli svědky, kterak si vypravěč příběhu zakoupil v jedné vesnické prodejně láhev vína pocházející z dědiny, kde trávil značnou část dětství. Rozhodne se dotyčnou obec navštívit a ověřit si, že se tam žádné vinohrady ani vinné sklepy nenacházejí. Při té příležitosti objeví na zdejším hřbitově bizarní, nezvykle orientovaný pomníček. A poblíž nedaleké hradní ruiny potká tajemnou pěvkyni. Jak to všechno spolu souvisí, o tom vypráví závěr povídky.

Baryšovské zámecké, 1. díl

Raichl_Barysovske zamecke

Víno je úchvatný nápoj. Ostatně, již staří Římané hlásali, že je v něm ukryta pravda. Možné to je, ovšem někdy může taková pravda člověku pořádně zamotat hlavu…

Patricie

Militka_Patricie

Patricie je zvláštní bytost. Vypadá na třicet let, ale prý je jí víc. Moc jí to nevěřím. Aspoň moje oči věřit odmítají. Přečtěte si povídku Patricie. Třeba se vám bude líbit.

Anna

Dankova_Anna

Dupot v předsíni a údery na dveře. V otevřených dveřích stál asi dvanáctiletý chlapec s červenou zpocenou tváří, s čepicí, ze které nad čelem visely malé rampouchy zmrzlého sněhu a ledu, a polekaným hlasem ze sebe koktavě vyrazil: „Teta Juřicová umře, jestli k ní hned nepřijdete!“

Černá hora

Militka_Cerna hora

Nad Janskými Lázněmi se tyčí Černá hora. Nevím, proč je černá. Možná se za ní občas srocují tmavé mračouny, které pak dělají rotiku. Měla jsem štěstí – nic takového se nekonalo. Jen škoda, že dopravci na Černou horu nepočítají s postiženými. Snad od pradávna se v Janských Lázních léčí lidé po obrně a s různými pohybovými neduhy. Není pro ně možné dostat se nahoru. Není počítáno s marody. Měly by tam být cedule: Pozor, jen pro zdravé.