Včera už jsem zase dostal e-mail s otázkou, jak se vlastně správně jmenuju. Moje jméno. Je zřejmě několik lidí, kteří se domnívají, že jde o pseudonym, který jsem si zvolil, abych byl zajímavý. Abych byl patřičný (dřevo), abych mohl mít Patřičnou čítanku, Patřičné povídky apod.
Existují doteky něžné jako pohlazení, lehounké jako vánek, bezděčné, smyslné, nic neříkající, nechtěné. Některé jsou obří jako srážka planet. Katastrofa může být zcela ničivá, nebo se z ní zrodí něco vzácného. Jak s tím naložíme, záleží na každém z nás.
Každé roční období sebou nese charakteristické rysy. Jaro přináší nový život, nové lásky. Léto nabírá na síle, je v nejlepším rozkvětu a začíná zakládat potomstvo. Podzim je plný plodů, krásných barev a jistého uklidnění po plném létě. Zima představuje spánek, relaxaci, nabírání nových sil do dalších období. Ale platí to vždycky?
Jako e-kniha vyšla teď, v rouškovém čase, abyste si mohli zpříjemnit případnou karanténu. Abyste se přes chřipky a krize mohli do budoucna těšit! Na co? Na báječné příběhy a knihy, co v Čítance najdete a budete si je chtít přečíst.
