„Všichni jsme tady,“

s těmito slovy předstupuje před zcela zaplněný sál Knihovny Václava Havla její programový ředitel Jáchym Topol.

„Tedy kromě těch nejdůležitějších, autorky díla Wendy Holden a potomků hlavních hrdinek. Ti sedíce v taxíku uvízli v dopravní zácpě.“

Získávám čas na to, abych si prolistovala knihu, kolem níž se bude dnešní slavnostní podvečer točit. Knihu zpracovávající osudy tří židovských žen, které se v počátečních dnech těhotenství ocitly v koncentračním táboře Osvětim – Březinka. Které ani náznakem nesměly očekávání dítěte prozradit, protože by jim hrozila okamžitá smrt. Které v době blížícího se porodu byly vtěsnány spolu s dalšími vězni do otevřených dobytčích vagonů a v zimě a o hladu transportovány přes české území do rakouského Mauthausenu, kde měly být v plynových komorách jejich životy ukončeny. Které s jejich maličkými novorozenci osvobodila americká armáda.

„Už jsou tady!“ ozvalo se odkudsi vzadu ze sálu. Úzkým koridorem mezi řadami židlí přichází v doprovodu moderátorky, novinářky a spisovatelky Judity Matyášové paní Wendy Holden, „děti srdce“ (jak si sami říkají) Eva Clarke, Hana Berger Moran a Mark Olsky. Další neméně důležitou osobou večera je kmotra knihy (byť – jak se v závěru prezentace ukáže – nejde o křest se všemi jeho přípitkovými ceremoniemi) paní Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga, která coby dvacetiletá slečna podstoupila tutéž křížovou cestu jako matky přítomných „dětí“.

Mark Olsky

Rozpřádá se beseda. Otázku moderátorky následuje odpověď jednoho či více ze vzácných hostů. Postupně se na plochu mozaiky usazují kamínky jednotlivých náhod, událostí, vzpomínek, ať už zachycujících genezi literárního textu, nebo peripetie příběhů vlastních, aby se na závěr pořadu před posluchači rozprostřelo dílo ve své neobyčejně strhující síle. Síle, která vyrůstá z neuvěřitelné statečnosti matek, z obětavosti, soucitu a ochoty pomoci těch, kteří jim podali pomocnou ruku. (Zde musím připomenout, že do Knihovy Václava Havla přijeli potomci obyvatel české Horní Břízy, kteří vyhladovělým lidem v transportu nabídli k jídlu a pití, co doma měli. Mnohé z nich, pohybující se na hranici mezi životem a smrtí vyhladověním, tímto gestem zachránili.

Poslední moderátorčina otázka směřuje k Wendy Holden: „Jaké bylo setkat se s dětmi a jak jejich příběh vstoupil do Vašeho života?“

„Je to nejdůležitější kniha mého života, změnila můj život. Kdykoli mne tlačí boty, mám hlad, je mi zima, vzpomenu si na matky… Napsala jsem už řadu knih a doufám, že ještě přijdou další. Avšak lepší knihu už nenapíšu.“

Související knihy

Holden, Wendy

Mladá fronta, 2016