Autorkou knihy Zámecké interiéry, jejíž zaměření je konkretizováno podtitulem Pohledy do aristokratických sídel od časů renesance do doby první poloviny 19. století, je historička Eva Lukášová. Eva Lukášová vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracuje v Národním památkovém ústavu, kde se věnuje studiu historického interiéru aristokratických sídel, uměleckým sbírkám a zařízení hradů a zámků, včetně historických interiérových textilií. Absolvovala stipendijní pobyty zaměřené na studium anglických zámeckých sídel a Královských sbírek britské Koruny a stáž v USA, kde studovala umělecké sbírky a historické jižanské domy. Je autorkou interiérových zámeckých instalací a řady výstav věnujících se například rodům Schlicků, Chotků a Valdštejnů. Je spoluautorkou série výstav k historickému textilu a výstavních projektů Pernštejnové a Hrady a zámky objevované, opěvované.

Publikaci Zámecké interiéry vydalo nakladatelství Lidové noviny v listopadu roku 2015.

Kniha je rozčleněna dle chronologického hlediska do tří kapitol. První část, nazvaná „Společnost v parádních ložnicích“, nabízí pohled do zámeckých interiérů konce 16. a prvních desetiletí 17. století. Tehdy vládla interiéru renesance, kterou se nechali urození majitelé na našem území inspirovat u panovníka a dvorského okruhu i při svých cestách mimo monarchii. Zvláštní podkapitolu věnovala autorka zámeckým ložím a textiliím, jež se používaly při jejich úpravě. Do našich končin je pak zaměřen pohled do interiérů zámků pánů z Hradce.

V druhé části, pojmenované „Světla a stíny barokních apartmánů“, dostane čtenář možnost nahlédnout do zámeckých interiérů konce 17. a prvních třech čtvrtin 18. století, hlavně pak do zámku nejvyššího kancléře císařovny Marie Terezie Rudolfa Chotka ve Veltrusích.

Závěrečná kapitola „Rozum a cit pro krásy antiky a přírody“ se posunuje do konce 18. a prvních dekád 19. století, kdy začali dávat majitelé zámků přednost propojení svých příbytků s přírodou v její krajinné podobě a preferovali i menší formálnost. Proměnu lze demonstrovat například na změně přístupu k rozestavění nábytku. Zatímco po staletí bylo zvykem stavět nábytkové předměty kolem stěn (až na drobné výjimky – například velké stoly), koncem 18. století začaly z prostředí anglických sídel přicházet nové podněty, představované křesly, židlemi a pohovkami, jež byly umísťovány kolem krbů.

Kniha Zámecké interiéry, bohatě ilustrovaná fotografiemi dobových interiérů i reprodukcemi historických pramenů, zaujme čtenáře nejen atraktivním tématem (který nadšený, byť třeba amatérský historik, by nemiloval prohlídky honosných aristokratických sídel), ale i erudovaným a poutavým výkladem. Z textu lze vycítit autorčin entuziasmus a její zkušenosti v práci s tématem, které se jí podařilo uchopit způsobem, jenž zaujme i historií dosud neoslovené čtenáře.

Velkou přednost knihy shledávám v tom, že její jazyk je přístupný i těm čtenářům, kteří se v problematice dosud příliš neorientovali. Tito čtenáři nebudou zahlceni odbornými termíny či nudným teoretickým výkladem, naopak se jim dostane lákavého textu plného zajímavých faktů. Knihu doporučuji například čtenářům, jejichž prázdniny jsou naplněny prohlídkami zámků. Díky knize Evy Lukášové se hlouběji ponoří do tématu a budou moci lépe ocenit krásu zámeckých prostor.

Související knihy

Zámecké interiéry
Pohledy do aristokratických sídel od časů renesance do doby první poloviny 19. století

Lukášová, Eva

Nakladatelství Lidové noviny, 2015