No tak monokla, no. Nemusíte ho mít jen po rvačce, víte?

Říkal jsem si, že ten název nelze použít, protože ho použil už Vladislav Vančura pro knihu a po něm ještě tým, který dělal film…

Například buk může být nádherný, vysoký, vznešený a starý i tři sta let.

Tohle je zvláštní druh fejetonu, je-li to vůbec on. Pokud není, co to je? A ještě začíná otázkou: Kdybych byl bytový architekt, jaké bych měl asi desatero?

Po svatební noci říká lord: „Doufám, lady, že jste otěhotněla, nerad bych tyhle směšné pohyby opakoval.“

Robinson si svůj kalendář vyřezával do stromu. Tak mu na něm záleželo.

Když holky řvou, mrazí mě. Zkrabatí se jim tvář, vypadají zle a všechna něha je fuč.

Byla už na cestě domů, když na zastávku přijelo krásné velké bílé auto. Zastavilo, zhasla světla a z auta vystoupil menší bělovlasý pán.

Tenhle příběh má dvě hlavní postavy – ženu a muže, manžely už sedm let po svatbě.