Posvátná geometrie mapuje rozkrývání významu čísel v prostoru. Základní trasa vede z izolovaného bodu do přímky, následuje rozprostření do roviny, poté do třetího rozměru, ba až za jeho hranice, a nakonec se vrátíme zpět do bodu. Pojďme při tom společně sledovat, co se přihodí po cestě.

Knihu Posvátná geometrie vydalo nakladatelství Dokořán.

Bod, přímka a rovina

(bezrozměrnost, jeden rozměr a dva rozměry)

Nejprve si vezměme list papíru. Bod je tou první věcí, kterou na něj můžeme nakreslit. Je bez rozměru a postrádá prostorový aspekt. Nemá vnitřek ani vnějšek a je zdrojem všeho, co bude následovat. Má podobu malé oblé tečky.
První rozměr – přímka – vznikne, jakmile se jedinost vyjeví ve dvou principech: aktivním a pasivním (viz níže). Bod si zvolí svého identického souputníka kdesi „vně“ – tím je určen směr. Odehrála se separace a vzniká přímka či úsečka. Přímka nemá tloušťku a lze říci, že nemá ani konec.

Nyní se ozřejmily tři cesty (viz protější stránka).
1. Zatímco jeden konec úsečky je nehybný, čili pasivní, druhý má volnost rotovat a opisovat kružnici. Ta představuje Nebe.

2. Aktivní bod může dospět do třetí polohy, stejně vzdálené od prvých dvou, čímž vzniká rovnostranný trojúhelník.

3. Úsečka může zrodit jinou, která se vzdaluje tak daleko, až budou všechny vzdálenosti stejné, čímž vzniká čtverec. Ten představuje Zemi.

Projevily se tři formy – kružnice, trojúhelník a čtverec. Všechny jsou obtěžkány množstvím významů. Naše putování právě začíná.

Koule, čtyřstěn a krychle

(od dvou ke třem rozměrům)

Přestože se tato kniha zabývá především rovinou, rozvineme zde zmíněné tři „cesty“ o krok dále.
1. Kružnice se otáčí a stává se z ní koule. Co je okrouhlé, zůstává zásadně okrouhlým (viz protější stránka nahoře).

2. Trojúhelník zplodí čtvrtý bod ve stejné vzdálenosti od ostatních tří, a vytvoří tím čtyřstěn. Jeden rovnostranný trojúhelník vyprodukoval tři další (viz protější stránka uprostřed).

3. Čtverec nad sebe vyzdvihne druhý čtverec do takové vzdálenosti, aby vznikly další čtyři čtverce, a vytvoří se tak krychle (viz protější strán­ka dole).

Povšimněme si, jak se zachovává zásadní dělení na okrouhlost, trojúhelníkovitost a čtvercovitost z předchozí kapitolky.
Koule má ze všech možných trojrozměrných těles nejmenší povrch při daném objemu, kdežto mezi pravidelnými tělesy má čtyřstěn při daném objemu povrch naopak největší.
Čtyřstěn a krychle jsou dvěma z pěti platónských těles (viz strana 20) a představují antické živly oheň a zemi. Dalšími dvěma pravidelnými tělesy jsou osmistěn (tvořený osmi rovnostrannými trojúhelníky), dvacetistěn (tvořený dvaceti rovnostrannými trojúhelníky) a dvanáctistěn (tvořený dvanácti pětiúhelníky).

Více o knize se dočtete zde.

Související knihy

Lundyová, Miranda

Dokořán, 2013