Mravenčí krokoměr

mravenec
Kniha Záhadný zlatý řez poodhaluje tajemství přírody, které se ukrývá ve zlatém řezu, jednoduchém, avšak o to záhadnějším poměru, který dokonale zobrazuje nerozpojitelné propojení částí a celku. Přečtěte si ukázku z knihy.

Scott Olsen je profesorem filozofie a komparativní religionistiky a je jedním z předních expertů na dějiny zlatého řezu. Na toto téma publikoval řadu studií a vede přednášky na mezinárodní úrovni.

Knihu Záhadný zlatý řez vydalo nakladatelství Dokořán

 

Mravenčí krokoměr

Mravenci jsou společenský hmyz, který se v rámci nadčeledi vos vyvinul v polovině období křídy, před asi 150 miliony let. Po nástupu kvetoucích rostlin v době před asi 100 miliony lety se mravenci rozvětvili do početné řady druhů.
Saharský pouštní mravenec Cataglyphis fortis cestuje při hledání potravy písčitým terénem, který často postrádá jakákoli orientační vodítka, na relativně dlouhé vzdálenosti. Tito tvorové jsou schopni vrátit se do hnízda přímým směrem, aniž musí při zpáteční cestě sledovat vlastní stopu. Nejenže umí určit směr za pomoci slunečního světla, ale podle všeho mají v sobě zabudovaný i jakýsi „počítač“. Ten funguje jako krokoměr, který počítá kroky, a umožňuje tím přesně měřit ušlou vzdálenost. Mravenec může jít za mrtvým hmyzím tělem až 50 metrů, tam kus těla utrhne a donese zpět do hnízda přístupovým otvorem o průměru často menším než milimetr.

Výzkumný tým německých a švýcarských vědců manipuloval s nohama mravenců tak, aby jednou chodili delšími a jednou kratšími kroky, a zjistil, že mravenci skutečně odhadují vzdálenosti „počítáním“ kroků. Když například mravenci dosáhli cíle, odkud se měli vrátit, výzkumníci jim prodloužili nohy přidáním „chůd“ nebo jim je amputací zkrátili. Pak mravence vrátili na místo, aby se mohli vydat zpět do hnízda. Mravenci s delšími končetinami chodili příliš daleko a vstup do hnízda minuli, zatímco jedinci s kratšíma nohama do hnízda nedošli. Když ale mravenci začali výpravu z hnízda už se změněnýma nohama, dokázali vypočítat správné vzdálenosti. Svědčí to o tom, že klíčovým faktorem je pro ně délka kroku.

Vysoce vyvinutý počítač v mravenčím mozku živočichovi navíc dovoluje počítat ve vztahu k horizontálnímu průmětu své trasy, takže se neztratí, ani když se během jeho cesty v písečné krajině objeví nové kopečky a prohlubeniny.

 

Více o knize si můžete přečíst zde.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZáhadný zlatý řez

Olsen, Scott

Dokořán, 2013

Napsat komentář