Temno z první ruky

MacGregor_CheckpointCharlie
Že socialismus nedostál svým slibům zářných zítřků, to už dnes víme. Tak nějak jsme to asi tušili i v době, kdy ještě zněly budovatelské písně a řinčela nejen kladiva a srpy, ale i zbraně těch, komu je režim svěřil. A uprostřed ostrova snů stála bašta kapitalismu…

V rámci Velkého knižního čtvrtka v březnu 2021 představilo nakladatelství Argo titul Iaina MacGregora Checkpoint Charlie (Checkpoint Charlie: The Cold War, The Berlin Wall, and the Most Dangerous Place On Earth, 2019). Překlad dodala Daniela Orlando.

Checkpoint Charlie je druhou vydanou knihou Iaina MacGregora. V roce 2015 představil světu titul To Hell on a Bike: Riding Paris-Roubaix: The Toughest Race in Cycling (což znamená: Na kole do pekla: Jet nejdrsnější cyklistický závod Paříž–Roubaix), jehož název považuji co do obsahu svazku za samovysvětlující. Naopak na příští rok plánuje autor rozšířit své portfolio o publikaci U.S. Civil War Battle by Battle.

Druhá světová válka představovala zásadní dějinný zvrat moderní historie. Jakkoli se po jejím skončení mohlo zdát, že společný nepřítel sjednotil jinak neslučitelné světové názory dříve, než tehdejší Německo kapitulovalo, bylo zřejmé, že jeden konflikt záhy nahradí jiné problémy. Ty možná v dílčích statistikách nebudou působit tak vražedně, ale v konečném důsledku také přinesou mnoho osobních tragédií a utrpení. Proces rozdělení světa na dva hlavní filozoficky odlišné bloky začal dávno před rozdáním karet. Období nazývané studená válka sice vymezuje v oficiálních materiálech na dolní hranici rok 1947, ale to jenom proto, že do té doby světonázorový spor probíhal převážně v politické rovině. Svou hmatatelně krvavou formu však dostal velice brzy.

Iain MacGregor se rozhodl čtenářům ukázat, jakými cestami se po skončení druhé světové války ubíraly mocenské střety. Za kulisu svých úvah zvolil nejznámější a nejspíš i nejdůležitější hraniční přechod druhé poloviny dvacátého století v srdci Evropy. Tato volba rozhodně nebyla náhodná. Checkpoint Charlie totiž sice formálně odděloval oblast amerických evropských zájmů od socialistického bloku ztělesňovaného na východní straně Německou demokratickou republikou, ale fakticky sloužil jako spojovací bod mezi zónami francouzské, britské a již zmíněné americké přítomnosti v poválečném uspořádání poraženého Německa a Svazem sovětských socialistických republik, prosazujícím svou přítomnost na samém okraji východního bloku. Jedinečnost tohoto hraničního přechodu ještě umocňoval fakt, že byl vybudován na předělu východního a západního Berlína. Nejprve formální, později skutečná hranice mezi oběma polovinami města, utopeného uprostřed socialistického Německa, jen podtrhovala onu zvláštnost ostrůvku demokracie v centru absolutistického režimu.

Autor se rozhodl ubírat cestou kompilace výpovědí očitých svědků té doby, jejichž vzpomínky poctivě stavěl do politických souvislostí a celosvětového kontextu. Výsledkem je tedy něco na pomezí série stovek kratších či delších dobrodružných příběhů a učebnice dějepisu zaměřené na druhou polovinu dvacátého století.

Zhruba čtyři stovky stran nabídnou čtenářům pět tematicky orientovaných částí: „Exodus“, „Příběh dvou měst“, „Válka špionů“, „Boj za svobodu“ a konečně „Zeď padá“. Přehlédnout ovšem nesmíme ani důležitý úvod „Předmluva: Říjen 1961“, stejně jako velice emotivní závěr „Doslov: Čtyři vzpomínky“. Mezi dodatky pak nalezneme „Seznam padlých u berlínské zdi v letech 1961–1989“, „Fotografickou přílohu“ (přičemž černobílé snímky, případně mapy objevíme i v úvodech jednotlivých částí), „Seznam nejdůležitějších zkratek“, „Seznam pramenů a literatury“ a neméně důležitý „Jmenný rejstřík“ sloužící pro lepší orientaci mezi vypovídajícími osobami. Každou část uvádí kromě snímku i jeden či dva citáty. Jednotlivé bloky se pak dělí do několika kapitol, jejichž názvy do jisté míry naznačují i obsah. Namátkou vybírám z každé části po jednom pojmenování: „Špicl v Berlíně“, „Kdo uhne první?“, „Chyť si mě!“, „Poslední útěk“ a třeba „Sbohem, Charlie!“.

Iain MacGregor (a stejně tak při překladu i Daniela Orlando) odvedl, dle mého soudu, fantastickou práci. Nejenom že dokázal posbírat obrovské množství materiálu, ale hlavně jej zpracoval do formy, která je nejen poučná, ale i velice čtivá. Svou formou si Checkpoint Charlie rozhodně nezadá s kdejakou akční špionážní knihou. Navíc může pomoci pochopit i těm, kdo o tomto období moc nevědí, ať už proto, že zapomněli, nebo jen proto, že jsou příliš mladí, o co tehdy šlo a v jaké atmosféře žili lidé nejenom v Německu, ale prakticky v celém východním bloku. Doplnění fotografické přílohy i několika mapových podkladů jen umocňuje prožitek, jenž se čtenářům touto cestou nabízí.

S jistou nadsázkou by se dalo říct, že kdyby byly učebnice dějepisu zpracovány v podobném duchu jako Checkpoint Charlie, staly by se hodiny historie vyhledávaným předmětem školní docházky. Takto snad poslouží alespoň coby námět k zamyšlení, poučení, ale i pobavení široké čtenářské obce.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeCheckpoint Charlie

MacGregor, Iain

Argo, 2021

Napsat komentář