Ukázka z knihy Dům plný temnoty (D. M. Pulley)

dum-plny-temnoty
Tříčlenná rodina z velkoměsta se nastěhuje do starého sídla v malém městečku. Co by se tak mohlo pokazit? Příběh, který začíná drobnými nehodami během rekonstrukce, se záhy rozjede na plné obrátky… Je to tím domem? Nebo je to snad lidmi v něm žijícími? Nebojte se a račte vstoupit. 

Knihu Dům plný temnoty vydalo nakladatelství Mystery Press.

__________________

Při pohledu zvenčí by to nikoho nenapadlo.

Dvoupatrový dům v koloniálním stylu stál na pozemku o dvou tisících metrech čtverečních, ve stínu pokroucených dubů a stříbrných javorů, dost starých na to, aby pamatovaly původní farmy, kamenné mlýny i zpívané modlitby dávných shakerů. Při pohledu na něj vyzařoval anglickou osobitost a šarm. Zájemci o koupi mohli snít o velkých otevřených krbech, na zakázku vyrobených truhlářských doplňcích, křišťálových lustrech a pokojících pro služebnictvo skrytých pod břidlicovou střechou. Stavitelé tenkrát v optimismem nabitém roce 1922 na výdajích rozhodně nešetřili.

Na okraji pozemku stál muž ve středním věku ve vypasovaném sportovním saku a italských polobotkách. Měl hranatý obličej, strniště na bradě a brýle s drátěnými obroučkami, které podtrhovaly jeho vzhled intelektuála. Nebyl ani vysoký, ani malý, měl vlnité prošedivělé vlasy, které nechal strategicky padat do zvyšujícího se čela. Ohlédl se na čtyřproudou silnici na druhé straně hustého živého plotu. Centrum Clevelandu bylo jedenáct kilometrů odsud.

Vedle něj stála hezká žena, prohlížela si okázalou cihlovou fasádu, počítala okna a představovala si, jaký asi bude zevnitř výhled. Byla štíhlá a drobná, s hlubokýma hnědýma očima a člověk by si ji snadno spletl s malou holčičkou, pokud by nebyla obutá do bot na vysokých podpatcích a její obličej neměl tak ostré rysy. Prameny světlých vlasů držely na místě značkové sluneční brýle. Přes ramena si elegantně naaranžovala hedvábný šátek. Útlá zápěstí a uši jí zdobily zlaté šperky. Známky bohatství ovšem nešly moc dobře dohromady s nejistým krokem ani jejími obavami, když je realitní agentka vedla po klikaté dlážděné cestě ke vchodovým dveřím.

Při bližším pohledu byl trávník poněkud přerostlý a na květinových záhonech chyběl mulč. Obrubníky volaly po úpravě. Barva na okapech byla oprýskaná. To všechno se dá ale velmi snadno do pořádku, spěšně vysvětlovala agentka.

Přes cestu přeběhla bílá kočka a zastavila se pod nejvyšším stromem, odkud si prohlížela narušitele. Její chladný, hodnotící pohled přiměl blondýnu, aby se zastavila. Kočka neměla obojek. S nakloněnou hlavou se dívala na ženu a potom pomalým krokem zašla za roh domu, jako by jí to tady patřilo.

***

Manželský pár stoupal po zadním schodišti k první rozlehlé ložnici. Pravé zdi dominoval prázdný, začernalý kachlový krb. Stěny někdo vymaloval sytě modrou barvou. Okna nabízela výhled do ulice. „Tohle by mohla být naše ložnice,“ navrhl muž a pootevřel vrzající dveře do přilehlé koupelny. Malé bílé dlaždičky na podlaze pokrývaly mrtvé mouchy a myší výkaly.

V jedné z menších ložnic o kus dál ležela na podlaze holá matrace. Prostředek tohoto provizorního lůžka zabírala velká tmavě hnědá skvrna, která částečně zasahovala i na podlahu. Manželka při pohledu na ni nakrčila nos. Krev? Vedle ležel zmačkaný alobal a stříkačka. „Myrone,“ zašeptala a s odporem se podívala na manžela.

„Já vím. Zkus tomu dát šanci,“ zašeptal on a šel dál.

Žena se zastavila u třetí ložnice a zhluboka se nadechla. Před mnoha desetiletími byly stěny tohoto pokoje vymalovány růžovou barvou. Na okně visely roztrhané závěsy a vybledlými plátěnými květinami pronikalo dovnitř odpolední slunce. Na omítce mezi hrubě naškrábanými satanistickými symboly a obscénními vzkazy poletovali ručně malovaní motýlci.

Kdo je ta hezká holka?

Ženiny oči se zalily slzami a těkaly sem a tam mezi květy a motýly a zase zpátky. Kdo je ta hezká holka?

Její muž přišel a postavil se za ni. Při pohledu na zohyzděné růžové stěny a záda své ženy znervózněl. Chlácholivě jí položil ruku na rameno, ale cítil, jak pod jeho dotekem celá ztuhla. Otevřel pusu, aby něco řekl, ale než stihl cokoli vymyslet, otočila se na patě a odkráčela pryč.

Ložnice, koupelny, šatny – objevovali pořád další a další, až se dostali do chodby, která vedla do křídla nad garáží. „Vidíš to? Ten dům je snad nekonečný!“ zvolal manžel s nadějí, že trochu odlehčí náladu.

„Je to tu obrovské,“ souhlasila, téměř bez výrazu. Bylo tam sedm ložnic a tři velké koupelny. Je to tak velké, že by se tu člověk ztratil. „Mohla bych tu mít studio…“

Za dalšími dveřmi objevili úzké schody vedoucí dál nahoru. Ten prostor navíc rozhodl. Muž se uprostřed půdy zastavil, vytáhl z kapsy telefon a vytočil číslo. „Paule? Tady Myron. Prosím tě, kolik hotovosti můžeme dát dohromady během příštích třiceti dní?“

Jeho žena se pomalu točila kolem dokola. Potom došla k jednomu z vikýřových oken a vyhlédla na chodník, odkud se před deseti minutami dívala na dům zvenčí. Otočila se. Na protější stěnu někdo světlou tužkou napsal: A zasadíme čtyři stromy, jeden do každého rohu, za každého anděla, který k nám promlouvá. Rozpačitě si ten nápis prohlížela.

„Ten dům je doslova bomba. Nevěřil bys těm detailům. Jen za ty truhlářské práce bychom v Bostonu dali majlant… Já vím, ale Margot to tady chytlo za srdce.“

Žena k němu otočila hlavu. Vážně?

„No jo. Za tu správnou cenu… Samozřejmě. Dám ti vědět.“ Myron zavěsil a obrátil se ke své manželce. „Musíš přiznat, že je to skvělá nabídka, miláčku.“

„Ale… víme jistě, že to všechno potřebujeme?“

„Děláš si legraci? Tohle místo je jako zlatý důl! Chtějí za něj jen sto osmdesát tisíc, chápeš? V Bostonu by se cena nikdy nedostala pod tři nebo čtyři miliony. Hledáme už celé dny a nic podobného jsme ještě neviděli. No uznej!“

Vrásky na čele se jí prohloubily prosbou. „Já vím, ale… opravdu to musíme udělat? Nejsem si jistá, Myrone. Co se týká domu, ani pokud jde o stěhování… Co Hunter? Nevím, jestli je správné, aby opustil všechny kamarády a školu. Je to jeho poslední rok na střední. Tak těžko si zvyká na nové lidi.“

__________________

Přečtěte si celou ukázku.


Nakladatelství Mystery Press se od svého založení v roce 2015 velmi rychle etablovalo na tuzemském knižním trhu jako specialista na detektivky, thrillery a krimi romány. V současnosti vydává zejména anglo-americké autory, z nichž pro české čtenáře objevilo např. Angličany Stevea Robinsona a Tima Weavera, ale nebojí se ani velkých amerických jmen, jako jsou Janet Evanovich či Dan Simmons. Pod logem Mystery Pressu vycházejí rovněž knihy českých autorů, a to především v subžánrech klasické a historické detektivky, mysteriózního thrilleru či procedurální krimi.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDům plný temnoty

Pulley, D. M.

Mystery Press, 2021

Napsat komentář