Buď rebelkou!

pribehy-na-dobrou-noc-pro-male-rebelky-perex
Mohlo by se zdát, že historie je plná příběhů o statečných, chytrých či jinak významných mužích a ženy se v ní vyskytnou jen sem tam. Přitom i ony stály u mnoha významných objevů, vedly muže do vítězných bitev či dokázaly další a další fantastické věci!

Konečně je tu kniha, díky které si holčičky mohou najít svou hrdinku, k níž budou vzhlížet. A je přitom úplně jedno, co malou slečnu baví – jestli touží stát se malířkou, programátorkou, sportovkyní či političkou. Kniha Příběhy na dobrou noc pro malé rebelky nabízí sto inspirujících příběhů snad ze všech oborů lidských činností.

Anotace slibuje osudy 100 mimořádných žen. Není to přesné. Příběhů je sice přesně sto, ale žen je představeno mnohem více. Některé medailonky shrnují životy sester (např. sestry Williamsovy či Brontëovy) nebo rovnou celé skupinky (chodkyně v cholitas). Autorky Elena Favilli a Francesca Cavallo tak malým čtenářkám ukazují více než sto dívek a žen napříč celou historií (od faraonky Hatšepsut až po Coy Mathis).

Kniha je určena čtenářům od 6 let. Tomu odpovídá i zvolený styl vyprávění. Příběhy jsou předkládány jako pohádka, často začínají slovy „Byla jednou jedna holčička…“ a životní osudy jsou značně zjednodušené. Někdy až příliš, za hranici toho, co je pravdivé, jako například osud Anny Boleynové, matky Alžběty I. Ačkoli ji její manžel nechal popravit, v knize se dočtete:

Když pak jeho žena porodila dceru, krále Jindřicha VIII. to tak rozlítilo, že ji opustil, holčičku poslal pryč a znovu se oženil. (str. 22)

Zjemňování kruté reality si můžete všimnout na více místech. To, že některé ženy byly za svou činnost mučeny či popraveny, bývá zamlčeno. Na druhou stranu je udivující zpracování příběhu malířky Artemisii Gentileschi:

Agostino ovšem ze své nadané žákyně chtěl mít i milenku. … Pak jednou zašel Agostino tak daleko, až o všem musela říct otci. (str. 36)

Artemisia byla Agostinem znásilněna. Její otec Agostina zažaloval a Artemisiu pak čekal potupný soud včetně mučení. Kolik šestiletých holčiček ví, co to je být milenkou? Navíc kvůli tomu, že v medailonku nepadne slovo znásilnění (něco se stalo a teď probíhá soud), je Artemisiin příběh zejména pro mladší čtenářky hůře pochopitelný. Místo Artemisiina malířského umu je vyzdvihováno, že u soudu nepovolila a stála si za svými slovy. Je to jistě obdivuhodné, ale když už autorky tak často zjemňují krutou realitu, proč v tomto příběhu nevynechaly sexuální linku?

Ostatně okamžiků, které vyvolají zdvižené obočí, je v knize vícero. Například je vhodné dávat dívkám za příklad pirátku, která přepadávala a vraždila? Nebo vyzdvihovat sebestředné chování architektky Zahy Hadid (poté, co pilot oznámil, že dojde k menšímu zdržení letadla, si prosadila, že ji musí přesadit včetně již naložených zavazadel do jiného letadla)? Jako kontroverzní může být některými lidmi vnímáno zařazení Coy Mathise, chlapce, který se od dětství cítí být dívkou.

Většina medailonků ale nabízí inspirativní příběhy obdivuhodných žen, které vykonaly velké skutky – nechybí žena, která objevila nové chemické prvky (Marie Curie), pomohla přistát Apollu 11 na Měsíci (Margaret Hamilton), získala Nobelovu cenu míru (Malála Júsufzaj), zachránila stovky židovských dětí (Irena Sendlerowa) a mnoho dalších.

Kniha je atraktivní nejen díky svému obsahu, ale i ilustracím. Každá žena (či skupinka žen) má vyhrazenu jednu dvojstranu – vlevo je medailonek, vpravo celostránková ilustrace od jedné ze šedesáti výtvarnic z celého světa. I přes jednotný koncept je každá dvojstrana jiná, stránky otáčíte se zvědavostí, jak bude portrét vypadat – bude pestrobarevný, nebo jen v odstínech jedné barvy? Bude věrohodný, nebo spíše abstraktně pojatý?

Pozitivní dojem z titulu snižuje nekvalitní redaktorská práce. Albatros Media vydává každý měsíc desítky knih a zřejmě tudíž nestíhá knihám věnovat dostatečnou péči. Zejména u nakladatelství Albatros, které dříve bývalo synonymem kvalitní literatury pro děti, to mrzí o to víc. V knize zůstaly chyby, kterých si určitě všimnou i děti:

Odstěhovala se do Mexika, kde s dcerou Kizette žila v krásném, než ve dvaaosmdesáti letech zemřela. (str. 198)

Na nic nečekala a svolala vesničanek ke společné poradě. (str. 202)

Co mne osobně nejvíce zamrzelo, je zkomolení jména významné ženy, která se podílela na záchraně cca dva a půl tisíce židovských dětí. I když byla krutě mučena (po mučení jí zůstaly trvalé zdravotní následky), nic neprozradila a děti tak zůstaly v bezpečí. A za svou obrovskou odvahu si „zasloužila“, že její jméno ani nedokázali v nakladatelství třikrát napsat správně (povedlo se jim to jen dvakrát). Místo Irena Sendlerowa je uvedeno Irena Sendlewowa. (str. 87)

I přes výtky k místy zvláštnímu stylu vyprávění a chybám v textu se jedná o knihu, která si své místo v dětské knihovničce zaslouží. Pobízí malé slečny k odvaze jít si za svými sny (ostatně k tomu slouží i dvojstrana na konci knihy, kam si má dívenka dopsat svůj příběh a namalovat svůj portrét). Ukazuje jim, že se mohou stát čímkoli, a to i když je okolí bude odrazovat, že to či ono holky přece nedělají nebo se to či ono pro holky nehodí. Kvůli tomuto poselství stojí za to přimhouřit oči nad nedokonalostmi a knihu holčičkám pořídit. Věřím, že snad každá malá čtenářka si mezi stovkou příběhů svou hrdinku najde…

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizePříběhy na dobrou noc pro malé rebelky

Cavallo, Franchesca – Favilli, Elena

Albatros, 2018

Napsat komentář