Václav Renč se ve své poslední lyrické sbírce přestavil jako autor srozumitelné spirituální lyriky. Zakotvení duchovní poezie v bolestech a utrpení básnikova nesnadného života je v této sbírce čitelné a pochopitelné. Je to jistým způsobem odkaz básnické zkušenosti, v nemž se básník ničím nevyděluje z tíhy existence svého lidského společenství.