Kniha je věnována vlivu Palackého Dějin národa českého na formování českého historického povědomí v 19. a na počátku 20. století. Autor zde detailním způsobem zkoumá nejen podobu recepce Palackého národních a demokratických myšlenek v krásné literatuře (Alois Jirásek, Karel Herloš, V. B. Třebízský apod.) a ve výtvarném umění (Josef Brožík, Mikkoláš Aleš, Alfons Mucha apod.), ale zároveň i jejich uměleckou transformaci pod vlivem změn společenského klimatu v českém a německém kulturním prostředí.