Kniha pojednává o pro české země klíčovém období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy se formoval novodobý český národ a kdy proces tzv. českého národního obrození vytvořil moderní český jazyk, odbornou terminologii a vytyčil základní předpoklady pro rozvoj mnoha vědeckých a kulturních oborů v českém prostředí. Současně české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové ale z politického hlediska zmrtvělé poměry tzv. metternichovského absolutismu. Z hlediska hospodářských a sociálních dějin životy našich předků v oněch dobách začaly výrazně ovlivňovat procesy agrární a průmyslové revoluce. Monografie si všímá vedle politických, vojenských a hospodářských dějin i vývoje soudobé společnosti a jejích jednotlivých vrstev, všestranného rozvoje vědy, kultury a umění i každodennosti života našich předků, vývoje bydlení, módy a životního stylu a jejich mnohdy zásadních proměn od rokoka přes empír, biedermeier, historizující slohy až po éru druhého rokoka, stranou autorova zájmu nezůstává ani rozvoj techniky a dopravy.