Jmenuji se London Laneová. Až na pár týpků si o mně všichni myslí, že jsem normální, obyčejná holka. Moc o sobě nemluvím a pečlivě se schovávám za svou masku. Lidi by totiž asi stěží pochopili, že si nevzpomínám na nic, co se kdy v minulosti stalo. Zato ale znám budoucnost – moji i všech okolo mě. Od té doby, co znám Lukea, lépe řečeno – co se s ním každý den znovu seznamuju –, vidím ve svých vizích pohřeb. Jenže nedokážu zjistit, kdo umřel. A mám strach, aby to nějak nesouviselo s Lukem? Každé ráno v 4:33 se Londonin mozek restartuje a všechny její vzpomínky na uplynulých 24 hodin nenávratně zmizí. Přítomnost London jakžtakž zvládá za pomocí poznámek, které si den co den píše, aby např. věděla, co měla včera na sobě, co se stalo, co probírali ve škole atd. Občas se jí taky náramně hodí, že může využít svoje znalosti o budoucnosti. Zkrátka: London si události pamatuje tak dlouho, dokud se nestanou... A jediný, koho ve svých budoucích vzpomínkách nevidí, je její kluk Luke.