„Je to docela prosté, Alexi,“ řekl Milo. Mávl rukou k pohovce naproti.

Posadil jsem se.

„Špatná zpráva je, že tě někdo chce zabít. Dobrá je, že k tomu ještě nedošlo.“

„Constance Sykesová,“ řekl jsem.

Podívali se na sebe.

„Takže vy o tom plánu víte?“ zeptala se Millie Riverová.

„Vím, že na mě má vztek, ale v životě by mě nenapadlo, že zajde takhle daleko.“ Vybavila se mi Conniina výhrůžka-nevýhrůžka.

„Neznepokojilo vás to, doktore?“ zeptala se Riverová.

„Dívám se víc přes rameno.“

„Tím myslíš tu zamčenou branku?“ řekl Milo. „To je podle tebe bezpečnostní opatření?“

„Takže svým způsobem jste si uvědomoval, že jde o vážnou věc,“ konstatovala Riverová. „No, hádal jste správně. Pokusila se najmout si vraha.“

„A vy jste ho dopadli?“

„Ne, doktore Delaware. Přišel za námi sám.“

„Cože?“

„Máte neuvěřitelné štěstí. Ten plán nevyšel díky tomu, že člověk, kterého si doktorka Sykesová na vaši vraždu najala, chtěl dělat jen prostředníka a čirou náhodou se obrátil na někoho, kdo vás zná.“ Usmála se. „Pro některé záporáky jste zjevně klaďas.“

„Není nad kámoše,“ utrousil Milo.

Riverová se po něm podívala. Vybídl ji, ať pokračuje.

„Shrnu vám základní fakta, doktore Delaware. Sykesová oslovila člověka jménem Ramon Guzman, což není zrovna příkladný občan. Pracuje pro firmu, která po večerech uklízí v její laboratoři. Teď má sice stálou práci, ale je to gangster skrznaskrz a odseděl si nějaký čas za násilné přepadení. V tuhle chvíli netušíme, jestli Sykesová o jeho kriminální minulosti věděla, ale jelikož je samé tetování a vypadá jako ostrý hoch, nejspíš to odhadla. A nespletla se. Guzman se ani v nejmenším nezdráhal zapojit do nájemné vraždy, jen ji nechtěl provést vlastnoručně, protože – podržte se – už mu dobře neslouží oči a nerad by to zpackal. Vzal si od Sykesové zálohu tisíc dolarů a obrátil se na jednoho ze svých dávných kamarádů, ,gangsterského prince‘. A světe div se, ten mi zavolal. Znám celou jeho rodinu, protože má hodně bohatou kriminální historii. Ale tohle bylo poprvé, co mě přímo kontaktoval člověk z vyšších pater podsvětí. Říká si Effo, ale celým jménem se jmenuje Efren Casagrande.“

Ukázka je z knihy Zabiják, kterou vydalo nakladatelství Domino.

Další ukázku z knihy si můžete přečíst zde.

O autorovi knihy

Jonathan Kellerman představuje absolutní špičku mezi autory psychologických thrillerů. Na rozdíl od klasické detektivky neřeší výlučně problém, kdo je pachatelem, ale stejnou pozornost věnuje i otázce, proč byl vlastně daný zločin spáchán. Umí se dokonale vcítit do myšlení všech svých postav – nepochybně díky své dřívější psychologické praxi – a umožňuje čtenáři poznat i to, co obvykle zůstává nevyřčeno či utajeno.

Jeho osmadvacet thrillerů, jejichž hlavním hrdinou je psycholog Alex Delaware, se pravidelně objevuje na žebříčcích bestsellerů a bylo přeloženo do pětadvaceti jazyků.

Některé autorovy tituly:

• Vina
• Oběti
• Záhada
• Důkaz

Nakladatelství Domino vzniklo v roce 1997. Mnohé se od té doby změnilo, základ však zůstává stejný: ve všech edicích se čtenářům snaží nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst.

Související knihy

Kellerman, Jonathan

Domino, 2014