Nejde o žádnou diskriminaci žen – v židovské kultuře měly ženy vždy svá nezadatelná práva, ale přece jen pro rodokmeny a rodové dědictví byli důležitější synové než dcery. Známá americká autorka Francine Riversová (*1947) se rozhodla přiblížit ve svých knihách osudy pěti biblických žen i současným čtenářům. Jak se jí to povedlo u Támar a Rachab, jsme již mohli posoudit, a nyní nám nakladatelství Návrat domů přineslo jako třetí v pořadí titul s názvem Rút – žena z Moábu.

Jde o známý biblický příběh, který se odehrává krátce po obsazení Zaslíbené země pod vedením Jozua. Muž jménem Elímelek se svojí ženou Noemi a dvěma syny Kiljónem a Machlónem opustil Betlém a rozhodl se hledat obživu v Moábské zemi. Elímelek zemřel a po něm i jeho synové, po nichž zůstaly Noemi dvě moábské snachy – Orpa a Rút. Měly spolu asi výjimečně dobré vztahy, neboť když se Noemi rozhodla vrátit do Betléma, obě mladé ženy vyšly na cestu spolu s ní. Orpa se nakonec vrátila do Kír-cheresu ke své rodině, ale Rút odmítla. Přijala do svého života nejen Machlóna jako svého muže, ale od své tchyně se naučila ctít i jediného Boha, a přijala židovskou víru za svoji. Rozhodla se tchyni neopustit a postarat se o ni, ať to stojí, co to stojí…

Po těžké a nebezpečné cestě se jim však v Betlémě dostalo velmi chladného přijetí – nikdo nechtěl do svého domu přijmout nejen cizinku, ale ani Noemi. To, co ji potkalo v cizí zemi, viděli jako prokletí a s tím nikdo nechtěl mít nic společného. Ale pokora, víra, naděje i vzájemná láska těchto dvou žen jim vydobyla místo jak v srdcích lidí, tak i dobré postavení ve společnosti. A moábská Rút se stala prababičkou velkého krále Davida. Její jméno se skví v rodokmenu Ježíše a po přečtení nádherného vyprávění z pera skvělé vypravěčky je i nad slunce jasné proč.

Osudy Noemi a její snachy Rút jsem dobře znala, asi tak jako je znají miliony čtenářů Bible po celém světě. Byla jsem moc zvědavá, zda mi Francine Riversová řekne ještě něco nového. Musím říct, že mě opět příjemně překvapila. Odkryla mi nové stránky příběhu, nastínila příčiny i důsledky, o nichž jsem neměla ani tušení. Ale hlavně, její kniha je strhujícím milostným příběhem, tak silným, že ho lze srovnávat i s romantikou červené knihovny. Nedá se říct, že by se autorka natolik odklonila od své předlohy, spíše jen vypíchla tu stránku, která byla ukryta mezi řádky a čtenářům tak unikala.

Vycházela navíc ze svých nemalých znalostí historie a vykreslila dokonale atmosféru ve společnosti, dobové problémy i zvyklosti, a to tak, že čtenář získává skrze její dílo věrohodný obrázek tehdejší doby.

Velmi dobře také působí drobné podkapitolky, v nichž zobrazuje komentáře mužů a žen. Jsou to jen věty vytržené z rozhovorů, ale velmi dobře doplňují děj a ukazují náladu ve společnosti a její proměny.

Pokud neznáte Bibli a její historické příběhy, pak určitě knihy Francine Riversové nezatracujte, ale dejte jim šanci. Osloví vás její pohled do vzdálených dějin, ale i psychologie jednotlivých postav. Dá vám tak šanci nahlédnout do doby, kdy se rodila podoba Knihy knih. Jestliže Starý zákon a jeho hrdinky znáte, pak i vám má kniha Rút – žena z Moábu co říci. Třeba odhalíte, co bylo tehdy i teď důležité pro vztah muže a ženy. Co to je? Neprozradím, začtěte se a zjistíte to sami!

Související knihy

Riversová, Francine

Návrat domů, 2013