Proč se nenaplnila veliká očekávání spojená s environmentalismem let devadesátých? Jak to, že se „zelené myšlení“ nestalo teorií vyššího řádu ovlivňující většinu společenských věd, ale zamrzlo buďto v postoji moralizujícího karatelství nebo ve strategii drobných zlepšení principielně neudržitelného stavu? Lze environmentalismus vytrhnout ze současné stagnace? Na tyto otázky hledá odpověď následující kniha, která nechce být návodem či směrnicí, ale spíše příspěvkem do diskuse o filosofických základech environmentalismu.