Kniha se na základě některých poznatků teorie vědy 20. století pokouší dokázat, že sociobiologie, stejně jako ,,marxistické“ vědy, chápe předpoklady vlastního oboru jako soubor posvátných a univerzálně platných meta-kritérií pravdivosti ostatních společenskovědních disciplín. Na vztahu sociobiologie k etice a teorii pravdy autor dokládá zposvátnění vlastních předpokladů této disciplíny vedoucí k dogmatickému předepisování ,,správné vědy“ ostatním vědním oborům. Zásadní část analýzy je věnována vztahu jádra vědeckých teorií k hodnotovým předpokladům vědy.