Chemie nepatří u všech studentů k těm oblíbeným. Toho si byl vědom i Milan Bárta, učitel předmětu, který pro ně, rodiče a vůbec všechny, které zajímá svět kolem nás, sepsal vcelku útlou publikaci s všeříkajícím názvem Chemické prvky kolem nás. Titul vyšel letos v nakladatelství Edika. Aby se jeho dílo nezařadilo do zástupu těch, jež zůstanou odložené někde v polici v knihovně, zpracoval ji tak, aby nepůsobila dojmem učebnice, ale spíše jako knížka k pobavení, která si přesto udrží nadhled učebnice, jejímž cílem samozřejmě je čtenáře něco naučit.

Zkrátka přesně v takovýchto předmětech platí, že zábavnou formou jde všechno lépe…

Autor vybral přes čtyřicet chemických prvků, se kterými se studenti setkají v hodinách nejčastěji. Nesnažil se ale o pouhý výčet. Naopak je ukazuje jako něco, s čím může být zábava. Zvláště pak s těmi, jejichž přítomnost nečekáme zrovna tam, kde se nalézají.

Hned v úvodu každé kapitoly si můžeme přečíst hlášky studentů, s nimiž se autor za své praxe setkal. Jedná se o veselé a vtipné glosy, po nichž následuje seznámení s jednotlivými prvky. Milan Bárta neopomenul zmínit ani historii, tvořící důležitou součást poznávání. Vždy se jedná o krátký souhrn toho nejpodstatnějšího, co by měl student a vlastně asi každý z nás vědět. Po pravdě, vybrat opravdu to nejdůležitější se mi jeví jako hodně těžké. Ale po přečtení knihy se domnívám, že autor je skutečně mistr ve svém oboru a to nejen jako učitel, ale hlavně jako člověk, jehož zájmem není jen odpřednášet danou látku, ale především své studenty zaujmout a nadchnout. Což se mu s pomocí této knihy nepochybně podařilo!

Jak sám uvádí, při zpracování publikace se neobešel ani bez výrobků, potravin a čisticích prostředků, které uvedené prvky obsahují. Tím zároveň opouští zčásti encyklopedický výklad a obor chemie ukazuje v reálné podobě. Tak, jak se s ním setkáváme při naší každodenní činnosti. Myslím, že touto formou podání se pochopení, a hlavně zapamatování probírané látky stane zajímavější. Stejně tak jsem si jistá, že děti si odnesou daleko více vědomostí právě z této knihy než z mnohdy nezáživného, mechanického opakování chemických vzorečků, které si stejně v dospělosti nebudou s největší pravděpodobností pamatovat. Což by byla škoda, zvláště když chemie může být tak zábavná, o čemž se přesvědčí každý, kdo si tuto „učebnici“ otevře.

Každý příběh, jak bych si dovolila jednotlivá vyprávění nazvat, protože tak skutečně působí, obsahuje navíc tzv. nápad pro zvědavce. Tam najde každý, kdo má chuť něco zkoumat, nápad, který může klidně vyzkoušet sám, bez toho, aby měl doma hned laboratoř. Autor ukazuje na věci denní spotřeby, ve kterých lze najít celou řadu informací a vycházet z nich při domácích pokusech. Toto zařazení mě velmi zaujalo, neboť se tu vyskytují úkoly zajímavé, a hlavně lákavé k vyzkoušení.

Vyprávění je doplněno úsměvnými ilustracemi Tomáše Profanta a fotografiemi předmětů a věcí, ve kterých lze daný prvek nalézt.

Publikaci bych doporučila studentům oboru chemie a to asi nejvíce základních škol, kteří ji mohou skvěle využít pro pochopení tohoto oboru. A pokud se do ní podíváme i my, rodiče, pak jistě chybu neuděláme, protože se můžeme nejen něco přiučit, ale spolu s našimi dětmi strávit i zajímavé chvilky při bádání. Navíc se dozvíme, do jakých potravin se přidávají třeba látky, jež by tam zrovna být neměly apod. Jedná se o knihu, která splňuje očekávání ve všech směrech – je to veselá, humorná a zároveň výchovná učebnice, která musí, chtě nechtě, v každém vzbudit touhu po poznání. A to byl jistě i cíl autora, kterému bych ráda za knihu poděkovala. Podobných titulů by na našem trhu mělo být daleko víc.

Související knihy

Bárta, Milan

Edika, 2012