Demytizace osudových „osmiček“ v českých a československých dějinách

osmicky
V českých a československých dějinách hrají důležitou roli data s osmičkou na konci. Většinou jde o události, které znamenaly pro náš národ tragédii. Historici z Masarykovy univerzity přibližují čtenářům význam jednotlivých „osmičkových“ výročí.

V roce 2018 jsme si připomněli množství „osmičkových“ výročí. Proč se tolik pro české dějiny významných událostí událo v letech, která končí na osmičku? Lidé inklinující k magickému myšlení hovoří o magické osmičce, pravděpodobnějším vysvětlením je však spíše náhoda či přirozený „dech“ dějin. Ostatně je zde množství letopočtů, které byly pro české dějiny klíčové, a přitom na osmičku nekončí. Vzpomeňme například na roky 1989, 1945, 1620, 1526 a podobně. Množství osmičkových výročí je navíc vyvrcholením dějinných procesů, ve kterých české země nehrály roli klíčového determinanta.

Ať již přijmeme kterékoli vysvětlení, pravdou zůstává, že osmičková výročí jsou pro naši zemi důležitá. Právě proto jim kolektiv historiků z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity věnoval knihu Osmičky s podtitulem Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici, kterou v roce 2018 vydalo nakladatelství Lidové noviny. Autorský kolektiv tvoří Tomáš Borovský, Tomáš Dvořák, Jiří Hanuš, Libor Jan, Tomáš Knoz, Jiří Malíř, Denisa Nečasová, Jiří Němec, Libor Vykoupil a Martin Wihoda.

Titul, jakým je publikace Osmičky, lze ocenit nejen pro odborný přínos historické vědě, ale rovněž jako efektivní způsob edukace české společnosti o jejích vlastních dějinách. A to je v kontextu s tím, jak tristní jsou výsledky nejrůznějších anket mezi veřejností, orientovaných na znalost základních dějinných milníků českých dějin, opravdu třeba.

Nicméně kniha Osmičky se nevěnuje jen notoricky známým datům, jako jsou roky 1918, 1948 nebo 1968. Zabývá se i historickými událostmi, jako je korunovace českého knížete Vladislava II. roku 1158, smrt Přemysla Otakara II. na Moravském poli roku 1278 anebo volba dřívějšího zemského správce Jiřího z Poděbrad za českého krále roku 1458. Autoři ukazují, že jednotlivé klíčové události českých dějin mají široké mezinárodní souvislosti. Snaží se v souvislosti s těmito daty podat umírněný pohled a oprostit se od mytizací, které se na ně během dějin navršily.

Výklad jednotlivých událostí je podán populární formou, přívětivou k laickým čtenářům. Autoři se nesnaží podporovat pohled na osmičková výročí jako na nějaký mytický fenomén, který je snad až esoterického původu, ale naopak se kloní k racionálnímu výkladu a hodnotí je objektivně, v širokém dějinném kontextu. Na publikaci oceňuji i to, že autoři reflektují aktuální stav historického poznání. Kromě kvalitního odborného textu obsahuje kniha množství reprodukcí dobových výtvarných děl a dobových fotografií.

Knihu Osmičky doporučuji všem čtenářům, kteří se chtějí poutavou formou dovědět objektivní informace o důležitých meznících českých a československých dějin.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeOsmičky
Osudová výročí českých a československých dějin končící na jednu číslici

Jan, Libor

Nakladatelství Lidové noviny, 2018

Napsat komentář