Přinášíme vám ukázku z knihy Ale já chci tohle, mami,
kterou vydalo nakladatelství Portál.

 

Rozdíl mezi vůlí a přáním

Když rodiče hovoří o dítěti se silnou vůlí, mají na mysli své malé dítě, které hlasitě a vytrvale křičí: „JÁ CHCI…“
Tato slova nemají nic společného s „vlastní vůlí“. Je to křik, který vyjadřuje přání uspokojit potřebu podle svých vlastních představ.
Síla vůle je síla splnit si přání.
Vůle je rozhodnutí, které přání si vybereme.
Přání jsou různé cesty k naplnění potřeb.
Potřeby chtějí být uspokojeny, abychom mohli přežít.
Doposud žilo dítě v ráji. Vědělo, že když bude plakat hlady, začne mu do úst téct teplé sladké mléko za předpokladu, že jeho matka správně rozezná, že dítě pláče hlady. Takový byl jeho prožitek: „Ihned dostanu, co potřebuji.“
Matka se s pomocí síly své vůle vzdala spánku a uprostřed noci přišla k miminku a nakojila jej. Přání dítěte dostat mléko bylo splněno díky vůli matky, která vstala z postele. V otázce přežití je dítě odkázáno na vůli dospělých, neboť samo své potřeby ještě utišit nedokáže.
Aby dítě udrželo tento blažený stav okamžitého uspokojení svých potřeb, křičí, i když je starší, aby rodiče učinili něco, co splní jeho přání.
Rodiče pak říkají: „Naše dítě je teď v období vzdoru.“ Přitom se občas dostanou až na své emocionální hranice, protože nevědí, jak mají reagovat. Chtějí přání dítěte splnit, nebo by byli raději, kdyby se dítě svého přání vzdalo?
Dospělý člověk poznává realitu života a takříkajíc již opustil ráj. Ví, že aby na podzim mohl sklidit úrodu, musí zorat pole. Ví, že musí překonávat nástrahy života. Dospělý dokáže odhadnout, zda si může své přání splnit, jelikož ví, kolik ho toto přání stojí. Ví, zda může tuto cenu zaplatit a jak by mu bylo, kdyby si přání splnil. Například si nemůže koupit další skříň, protože má moc malý byt. Díky tomuto poznatku se může svého přání vzdát.
Schopnost racionálně říct „ne“ odlišuje dětské vykřičené přání „Já chci!“ od dospělé vůle. Dospělá vůle už dokáže nahlížet na životní souvislosti a po uvážení okolností se může odpovědně rozhodnout pro „ano“, či „ne“.
To všechno ale malé dítě, když se začíná seznamovat se světem, ještě neví. Malé dítě jen křičí: „Já teď chci, potřebuju to teď, a to hned!“
Úkolem rodičů je doprovázet dítě na jeho cestě do světa a zprostředkovat mu co nejvíce schopností, které mu pomohou se s tímto složitým světem vypořádat. K tomu patří i to, že bude samo aktivovat vlastní vůli v souladu se svými potřebami. Rodiče jej také naučí, že v určitých okamžicích může být rozumné se přání vzdát.
Zde se rodiče dostávají do konfliktu, neboť kromě toho, že by uvítali, aby se dítě svého přání občas zřeklo, jim velmi leží na srdci jejich touha vidět dítě šťastné. Když rodiče odmítnou splnit dítěti jeho přání, stěží se jim dostane následující odpovědi: „Díky, mami, že se o mě tak dobře staráš. Mám radost, protože jsi právě znovu učinila to nejlepší rozhodnutí pro můj život!“
Naopak, bude hlasitě řvát, vrhne se na podlahu a bude rodiče častovat nadávkami. Když mají rodiče své dítě jeho výbuchem citů empaticky doprovázet, je to pro ně emocionálně velice náročné.
Přesto platí: Vůle a přání jsou dovoleny a naprosto v pořádku, i když nemohou být splněny.
Se svými malými dětmi jsem často hrála hru „Přeji si“:
Sedmileté dítě: „Chci tenhle pohádkový zámek!“
Matka: „Bylo by hezké mít takový zámek a možná ještě spoustu dalších věcí…“
Sedmileté dítě: „Ano, přeji si ještě zoo a železnici a cirkus…“
Matka: „… a k tomu ještě potřebuješ princeznu, nejlepší bude, když koupíme i opravdový jeřáb, s ním vykopeme díru před tvým pokojem, abychom ho zvětšili pro ty hračky. Možná bychom přitom mohli hned naplánovat i bazén.“
Sedmileté dítě: „Nejlépe kolem celého domu a s delfínem.“
Matka: „Jasně! Ke vchodu potom povede most.“
Sedmileté dítě: „Vepředu u branky do zahrady bude pokladna a všichni lidé, kteří budou chtít vidět delfína, budou muset zaplatit vstupné…“
Matka: „No to by byla nádhera, kdybychom si mohli splnit všechna svoje přání.“
Sedmileté dítě: „Možná si ten pohádkový zámek koupíme příští rok.“
(str. 19–21)

——————————

Přečtěte si další ukázky.

——————————

Britta Hahn

Dr. med. Britta Hahn je praktická lékařka, homeopatka, psychoterapeutka a matka čtyř dětí. Žije a pracuje v německém Villingen-Schwenningen, kde spoluzaložila lesní školku a poblíž i domov pro sociální integraci lidí v krizi. Přednáší a vede semináře. Na knize se autorsky podílela i farářka Ulrike Frey.

Informace byly čerpány ze stránek nakladatelství Portál.

---

Portál byl založen v roce 1990 a dnes patří mezi dvacet největších nakladatelství v ČR. Vydává publikace z těchto oblastí: psychologie, pedagogika, sociální práce, média, populárně psychologická literatura, příručky pro rodiče, knihy her, knihy o zdravém životním stylu, rozhovory se zajímavými osobnostmi, knihy pro děti aj. Vydává také čtyři periodika: Psychologie dnes, Děti a my, Rodina a škola, Informatorium 3–8. Portál pořádá též odborné semináře pro pedagogy (akreditace MŠMT) a kurzy pro rodiče.

Související knihy

Ale já chci tohle, mami
Nenásilná komunikace pro rodiče

Hahn, Britta

Portál, 2018