V první polovině února 2018 přišlo nakladatelství Kniha Zlín, člen skupiny Albatros Media, s vydáním knihy Jacka Grimwooda Moskva (Moskva, 2016). Překlad pochází z dílny Martiny Neradové.

Jack Grimwood je jeden z pseudonymů britského autora Jona Courtenayho Grimwooda (*1953), jehož stěžejním zaměřením byla až do nedávna oblast science fiction a fantasy. Ve své prvotině NeoAddix (1997, česky 2007) představil téma alternativní minulosti světa, v němž Napoleon v roce 1870 porazil Prusy. Téma variantní historie otevřel znovu v trilogii Arabesk s tituly Pashazade – The First Arabesk (2001, česky Pašazád 2009), Effendi (2002) a Faleheen, která stojí na předpokladu, že první světovou válku vyhrálo Německo. Další upravenou minulost autor vložil do trilogie The Fallen Blade, The Outcast Blade a The Exiled Blade (2011 až 2013) datované do 15. století. Pod pseudonymem Jonathan Grimwood přišel v roce 2013 s titulem The Last Banquet, aby se v roce 2016 představil pod třetím jménem Jack Grimwood v dnes uváděném románu Moskva. V nové tradici vydávání jako Jack by pak měl autor pokračovat v květnu 2018 titulem Nightfall Berlin, jenž je přímým pokračováním Moskvy.

Změnit si alespoň symbolicky jméno při změně žánru je postup, k němuž se sem tam autoři z nějakých důvodů uchylují. Osobně v takovém kroku nevidím žádnou zásadní výhodu. Nedávno jsme na toto téma vedli krátkou diskusi s Martinem Goffou, který se mi snažil význam odlišných jmen pro odlišné styly a žánry vysvětlit. Jeho argumentace, že různé žánry přitahují různé čtenářské skupiny, a tím pádem je pro obě strany snazší zaštítit se účelovým jménem a přiblížit se tak té „své“ části čtenářské obce, mi tehdy přišla přijatelná a srozumitelná. Úsměvné je, že on sám nakonec od úmyslu odlišit se více pseudonymy zatím upustil. V případě Jona Courtenayho Grimwooda je úprava prvního jména na Jack spojena s odklonem od dosud majoritního zaměření na vědeckou fantastiku a fantasy k čistě detektivnímu tématu.

Román Moskva přináší literárnímu světu nového sériového hrdinu (pokud tedy opravdu vyjde Nightfall Berlin), jímž je příslušník britské tajné služby major Tom Fox. Po osobní tragédii a několika služebních incidentech, jež autor čtenářům postupně a po malých kouscích poodkrývá, je Tom Fox v polovině osmdesátých let minulého století přemístěn na britskou ambasádu v Moskvě. Se zcela atypickým přístupem k plnění služebních povinností se během pátrání po zmizelé ambasadorově dceři zamotá do spletité hry o moc různých vládních i zločineckých skupin a pochopitelně mu často jde o holý život. Nakolik věrohodně je prostředí perestrojkového Sovětského svazu zachyceno, si netroufám hodnotit, stejně tak netuším, odkud Jack Grimwood čerpal inspiraci (s výjimkou několika románů a filmů zmíněných v závěrečném Poděkování). Pravdou je, že jakkoli se na první pohled může zdát, že téma je blízké románům Toma Roba Smitha, začíst se do Moskvy je o dost složitější. Jakmile čtenář na chvilku ochabne v pozornosti, snadno ztratí souvislosti, a je-li poctivý, nezbývá než se v textu vracet. Zajímavým a nepochybně i dobrým rozhodnutím je vsunout do hlavní dějové linie odskoky do roku čtyřicet pět a doby dobývání Berlína, stejně jako na několika místech vsunout náznaky o afgánském konfliktu. Za pozoruhodně zpracovanou považuji i část, v níž si zraněného majora Foxe předává jedna sovětská zájmová skupina za druhou a všechny se z něj v jeho více méně bezvědomém stavu snaží získat informace za použití séra pravdy. V tomto bodě odvedl autor veliký kus práce, protože dojem zmatku, chaosu a horečkového blouznění je dokonalý.

Čtyři sta šedesát stran je rozděleno do padesáti osmi pojmenovaných kapitol. Martina Neradová v roli překladatelky odvedla skvělou práci. Stylově se autor i ona projevují čistě, bez zbytečných hrubostí či vulgarit, samozřejmě v rámci dané tématiky. Napsat thriller s celou řadou mrtvol a z prostředí notorického podezírání čistě korektním a spisovným jazykem by asi vypadalo divně a nepřirozeně.

Jack Grimwood se kdysi zmínil, že svoje práce připravuje ve třech základních iteracích. V prvním nástřelu připraví příběh jako takový. Ve druhém kole pracuje na reakcích svých hrdinů. A teprve ve třetím průchodu se zaměřuje na pocity jednotlivých postav. Když pracuje na románu, snaží se poctivě dodržovat zásadu dvou tisíc slov za den. Z tohoto pohledu je milovníkem termínů, protože ty ho jasně směrují, pohánějí a nedovolí mu vydechnout.

Pokračování příhod majora Toma Foxe z pera Jacka Grimwooda zavede čtenáře do prostředí východního Berlína. Pochopitelně lze očekávat zběsilou honičku s příslušníky Stasi, východoněmecké tajné služby. Jak si s takovým úkolem Grimwoodův nový literární hrdina poradí, to se svět má dozvědět ještě před létem 2018. Kdy a zda vůbec se k našim čtenářům dostane překlad druhé knihy této detektivní série, je zatím jedna velká neznámá. Nechme se tedy překvapit.

Související knihy

Grimwood, Jack

Kniha Zlín, 2018