Matematika, královna všech věd. Nebo ne?

Je matematika veda

Na otázku, zda je matematika věda, drtivá většina lidí odpoví kladně. Ale nebylo tomu vždy, v minulosti byla matematika podřízena metafyzice či teologii. Ponořte se do její historie a sledujte proměny jejího vědeckého statusu.

Otázku, zda matematika je či není věda, si dnes nikdo vážně neklade. Tato velice abstraktní disciplína pronikla úspěšně nejenom do většiny přírodovědeckých oborů, ale ovlivňuje skrze nejrůznější moderní technologie a přístroje i náš běžný život. Jistě bychom proto souhlasili s C. F. Gaussem, podle nějž je matematika královnou všech věd, a otázku položenou v titulu naší knihy bychom považovali za předem zodpovězenou.
Matematika však v dějinách naší civilizace onou královnou věd nebyla vždycky. V dřívějších dobách byla buď podřazena metafyzice či teologii, nebo byla po určité stránce z celku skutečného vědění zcela vyčleněna. V naší knize sledujeme proměny jejího vědeckého statusu a současně uvádíme věcné argumenty, které hovořily a dodnes hovoří pro to či ono stanovisko.
Naše historické zkoumání nepovažujeme za samoúčelné. Vede nás totiž k závěru, že matematiku a jí podřazené disciplíny je třeba důsledně oddělit od metafyziky či přírodní filosofie, mezi něž byla v předcházejících dějinách (díky Aristotelovi) vklíněna. Matematika totiž zkoumá člověkem vytvořené struktury či systémy znaků, filosofie naopak skutečnosti, které jsou na lidské činnosti nezávislé. Matematika a potažmo i přírodní vědy v moderním slova smyslu tedy hrají – wittgensteinovsky řečeno – jinou řečovou hru než metafyzika či přírodní filosofie, a nejedná se tudíž o vědy v témže slova smyslu.

Ukázka z knihy

Již jsme uvedli, že ve starověku zvítězil metafyzický obraz světa. V hierarchii vědních disciplín byla proto matematika řazena pod metafyziku. Otázka nesouladu mezi ní a filosofií proto vyvolala mnohdy určité rozpaky a následně i staletí trvající diskuse. Chceme-li této diskusi porozumět, pak v prvé řadě musíme vytyčit myšlenkový prostor, v němž se odehrála. Ten je podle našeho soudu dán antickým pojetím vědy, s nímž se v zárodku setkáváme již u Platóna, ale které de facto vynesl na světlo světa až Aristotelés. Jak toto pojetí vzniklo a co přesně Aristotela při jeho vytváření inspirovalo, je i dnes předmětem obsáhlých diskusí. Kloníme se nicméně k názoru, podle nějž se Aristotelés v podstatných ohledech při jeho vytváření inspiroval fisosofickými disciplínami a matematika sehrávala až druhotnou úlohu. Neshody mezi matematikou a filosofií je proto užitečné sledovat především na pozadí Aristotelova pojetí vědy. (str. 15–16)
Pokud vás text zaujal, můžete si přečíst zbytek ukázky.

Je matematika věda?

Mezi formalismem a strukturalismem
Autoři: David Svoboda, Prokop Sousedík

Počet stran: 192
Vazba: brožovaná
Formát: 156×230 mm
ISBN: 978-80-7553-511-5
Doporučená cena: 209 Kč

 

Knihu Je matematika věda? vydalo nakladatelství Triton.


Nakladatelství Triton působí na českém knižním trhu již od roku 1991 a počtem vydaných titulů se každoročně řadí mezi 6–10 největších knižních nakladatelství v republice. Specializuje se především na knihy odborné lékařské, psychologické, filosofické, historické a pedagogické, jakož i na učebnice pro VŠ studenty, beletrii, sci-fi a literaturu faktu.

Doporučení:

Související knihy

zobrazit info o knizeJe matematika věda?
Mezi formalismem a strukturalismem

Sousedík, Prokop – Svoboda, David

Triton, 2018

Napsat komentář