Knihu Zelené smoothie – 7-denní detox od autorky Victorie Boutenko vydalo nakladatelství Noxi v kategorii Pro zdraví.

JEDNA

Kritické myšlení

Abys poznal sám sebe, musíš samostatně myslet.

SOKRATES

Bez schopnosti kritického myšlení se člověk těší pevné­mu zdraví s mnohem menší pravděpodobností. Jistě, kaž­dý jednou za čas potřebuje radu a pomoc zdravotníků, ráda bych ale zdůraznila, že jste to vy, kdo se musí vědo­mě podílet na nejdůležitějších rozhodnutích týkajících se vlastního zdraví, protože pocit štěstí a spokojenosti patří v životě k nejvyšším prioritám. Když si například kupuje­te auto, nikdy byste nenechali výběr na prodavači. Dove­du si představit, že kdyby měl prodávající možnost roz­hodovat za zákazníky, všichni bychom jezdili v porsche a lamborghini a topili se v dluzích. Když se však rozhodu­jete pro koupi vozu, nejprve si zjistíte všechny dostupné informace o automobilech, které přicházejí v úvahu, a te­prve potom si vyberete. Pokud se náhodou rozhodnete špatně, není to přes veškeré nepříjemné problémy fatální chyba, neboť zakoupené auto vždycky můžete nahradit ji­ným, vhodnějším vozidlem.

Jiný život nebo jiné tělo si však nekoupíte. Život je jedi­nečný, a tudíž penězi nezaplatitelný, a zdraví je drahocen­né. Vaše zdraví je jen vaše a nikoho jiného. Vy sami jste tedy za ně zodpovědní, a než dáte souhlas s tou či onou léčebnou metodou, významně vám pomohou znalosti základních principů týkajících se zdraví.

Většina lidí má dnes v telefonu fotoaparát, avšak pouze fotografové, kteří rozumějí fyzikálním zákonům odrazu a optiky, dokážou vytvořit mistrovské dílo. Obdobně jest­liže porozumíte základním principům přírodního léčení, můžete význačně zlepšit svůj zdravotní stav. Doporučuji vám, abyste si za domácí úkol přečetli v této a dalších kni­hách o hlavních zásadách jak získat zdravé a krásné tělo, abyste dokázali více dbát o své zdraví a žít déle a zdravě.

Pro pochopení těchto principů je zásadní kritické myšlení. Jinak byste jen stěží pronikli do pravé podsta­ty takzvaných degenerativních onemocnění a léčili tu­díž příznaky místo samotné nemoci. Vzali byste si napří­klad aspirin při každé bolesti hlavy, horečce či jiné obtíži. Uplatníte-li však kritické myšlení, uvědomíte si, že bo­lest hlavy není způsobena nedostatkem aspirinu, ale je výsledkem určitého narušení přirozených pochodů v or­ganismu. Přesto každý pátý respondent uvedl, že v roce 2006 užíval denně aspirin. Jestliže jasně neporozumíte funkcím lidského těla, možná vám připadá samozřejmé užívat spoustu prášků, ale zdá se vám nenormální spojo­vat diabetes s nedostatkem pohybu nebo vyrážku s proce­sem detoxikace. Pokud se však seznámíte s přirozeným přístupem ke zdraví, pochopíte, že pouze odstranění pří­činy může zajistit skutečné vyléčení degenerativního one­mocnění. Později v knize budeme hovořit o dvou hlav­ních příčinách většiny zdravotních problémů.

V dnešní době je kritické myšlení mnohokrát důleži­tější než dříve. Před dvěma či třemi sty lety byla většina potravin přírodní a dala se bezpečně konzumovat. Naši předkové se museli starat pouze o to, aby byly potravi­ny čisté a čerstvé. Jistě, byla období nedostatku, celkově však nebyla strava spojena s tak obrovským množstvím neřešitelných zdravotních problémů, jakým čelíme dnes. Slova jako pesticidy, bovinní hormony, geneticky modifi­kovaný, ozářený, syntetické barvivo, hydrogenovaný, pas­terovaný, ekologicky pěstovaný a tisíce dalších zkrátka ne­existovala.

Chce-li si člověk v současné době vybrat mezi rozma­nitými potravinářskými výrobky ty bezpečné, musí být zběhlý v kritickém myšlení. Jak jinak byste dokázali odli­šit organické od originálního, cukr od sladidla, skutečné od přírodního a vyřešit v zájmu bezpečnosti bezpočet dal­ších záludných hádanek? Musíte mít neustále na paměti, že potravinářský průmysl nám přestal být od průmyslové revoluce příznivě nakloněný, neboť v té době započal vý­voj stále narůstajícího arzenálu tvůrčích prostředků, jak se sladkým úsměvem ošálit zákazníky a ještě si za to od nich nechat zaplatit. V důsledku toho většina z nás čelí enormním problémům souvisejícím s běžnou stravou.

Valná většina lidí dnes trpí závažnými zdravotními po­ruchami. Kupříkladu 133 milionů Američanů – bezmá­la každý druhý dospělý – má diagnostikovánu nejméně jednu chronickou nemoc. Téměř 70 procent užívá pře­depisované léky a více než 35 procent je obézních. Na základě dostupných statistických údajů se zdá, že počet dokonale zdravých lidí ve Spojených státech je poměrně nízký. Ovšem podobně jako všechny ostatní bytosti na planetě Zemi mají i lidé nezadatelné právo na zdraví. Že bychom za zdraví utratili málo peněz? Podle Světové zdravotnické organizace věnují Spojené státy téměř tři biliony dolarů na zdravotní péči. Kde je tedy chyba? Nedostateč­ný rozvoj medicíny? Nebo jsme příliš zaneprázdnění? Co udělat pro větší informovanost? Jak rozřešit tento záhad­ný paradox?

Ačkoli nejsem lékařka a nemohu podávat lékařské rady, mám právo podělit se s ostatními o své myšlenky, poznatky a obavy. Již více než dvacet let nepřetržitě a zá­měrně zkoumám otázky přirozeného zdraví a za tu dobu jsem si všimla obrovského množství rozporů mezi sku­tečnými fakty o lidském zdraví na jedné straně a zavádě­jícími tvrzeními potravinářského a farmaceutického prů­myslu a medicíny na straně druhé. Na základě vlastních pozorování a výzkumu se domnívám, že využitím prin­cipů přírodního léčení je možné významně zlepšit zdra­votní stav. V opačném případě se člověk stává závislým na rozhodnutí druhých. V určitém smyslu zůstává slepý. Řídí se radami někoho jiného a provádí věci, které mu ne­dávají valný smysl. Podřizuje se autoritě druhých. Ode­vzdává svou moc do rukou potravinářského a farmaceu­tického průmyslu a medicíny a těm, kteří využívají jeho nevědomosti a těží z ní.

Moje dcera Valja potřebovala vytrhnout zub moud­rosti. Nabídla jsem se, že půjdu k zubaři s ní, a Valja se mne zeptala, jaký druh anestezie bych jí poradila. Já sama jsem si nechala někdy po dvacítce extrahovat všechny čty­ři zuby moudrosti v lokální anestezii. Jasně si vzpomí­nám, že to byla rychlá a snadná procedura, po níž jsem šla rovnou do práce. Žádný z ostatních členů rodin necítil v místním znecitlivění bolest. Valje jsem samozřejmě do­poručila, aby si nechala aplikovat lokální anestezii. Ujis­tila jsem ji, že to bude rychlý, snadný a bezpečný zákrok, zejména když se vezme v úvahu, že na této klinice se dentisté specializují na extrakci zubů. Upozornila jsem dce­ru, že se nemá čeho bát.

Ve smluvený den Valja dorazila na zubní kliniku uvol­něná a beze strachu; bezstarostně štěbetala o svých vý­tvarných projektech. Když jsme vyplnily všechny papíry, sestra nás zavolala do zvláštní místnosti, celé bílé a vel­mi chladné. Mezi sestrou a Valjou proběhl následující rozhovor.„Takže si necháte dát celkovou anestezii?“
„Ne,“ odvětila Valja rozhodně, „chci lokální.“
„To jste odvážná!“ podotkla sestra překvapeně.
„Proč?“ zeptala se Valja.
„Protože to může být velmi nepříjemné a bolestivé!“
Dcera znejistěla. Zdravotní sestra pokračovala: „Nej­spíš vás to bude několik dní bolet a budete muset užívat silná analgetika.“
„Nepřemlouvejte ji prosím k celkové anestezii. Už se rozhodla,“ vložila jsem se do toho.
„Jen jsem chtěla, aby to děvče vědělo, že to může být velmi bolestivé,“ zdůraznila sestra přísně: „Je to složitý zákrok. Jakmile anestezie pomine, nebude to příjemné.“
Poté nás nechala v té studené místnosti asi třicet minut čekat a já si všimla, že dcera začala být nervózní. Objala jsem ji a připomněla: „Valjo, nebudeš nic cítit. Taky mi tr­hali zuby a vůbec to nebolelo.“
Vtom se otevřely dveře. Na chodbě vezla zdravotní ses­tra na vozíčku spící dospívající dívku. Tvář měla velmi bledou, na rtech a bradě jí ulpěla krev. Dcera se sestry tře­soucím hlasem zeptala: „Až mi vytrhnou zub, taky budu takhle vypadat?“
„Ne,“ opáčila sestra, „ona měla celkovou anestezii.“
Byla smůla, že Valja tu pacientku viděla před vlastním zákrokem a že v tentýž moment ji sestra vyzvala, aby šla s ní. Spatřila jsem dceřiny vytřeštěné, vystrašené oči, ale už nebyl čas, abych ji podpořila. Vrátila jsem se do čekár­ny. Přicházeli další mladí lidé na vytržení zubu moudros­ti. Všichni si vybrali narkózu, jak jim bylo doporučeno.
Valja se ze sálu vrátila s úsměvem. Hlásila, že doktor byl skvělý, že operace proběhla snadno a rychle a že bě­hem celého zákroku necítila žádnou bolest. Ani píchnutí.
Jely jsme domů z kliniky spokojené, že to máme za sebou. Když umrtvení odeznělo, Valja nemusela užívat žád­né léky ani ten den, ani ve dnech potom. Přibližně za tý­den se jí dáseň zahojila bez jakýchkoli komplikací. Jediná bolest plynula ze vzpomínek na nátlak a strach, který v ní vyvolala zdravotní sestra. Nechápala, že tolik mladých lidí dokážou zastrašit a vmanipulovat do dražšího, nepříjem­nějšího a patrně též nebezpečnějšího postupu.

Příběh je svědectvím toho, že tito mladí lidé neměli možnost se dozvědět, jaký typ anestezie je méně nepří­jemný, takže zvolili ten, který jim doporučili profesioná­lové. Často však dostávám e-maily podobné tomuto: Piju zelené koktejly šest měsíců a cítím se báječně. Včera jsem se ale dočetla na internetu, ze smoothie mohou být svým způsobem škodlivé. Teď nevím, co mám dělat. Poraďte mi prosím! Bývám bezradná a těžko se mi na tyto dopisy od­povídá, neboť si uvědomuji, že ať jsou mé odpovědi jak­koli objektivní a logické, mohou být během několika dní přehlušeny dalším nepodloženým opačným tvrzením.

Neschopnost kritického myšlení může potenciálně znehodnotit výsledky i těch nejlepších léčebných metod. Není to tak dávno, co mi volala přítelkyně Caroline z Los Angeles a v slzách mi sdělovala, že jí zelené nápoje vůbec nepomohly. Poté mi líčila, že tři měsíce předtím si objevila malou bulku v prsu. Usilovně přemýšlela, jakou léčbu si vybrat, neboť v jižní Kalifornii je bezpočet nejrůznějších zdravotnických pracovišť. Nakonec se objednala na aku­punkturu, chiropraxi, k bylináři a naturopatovi. Během celé té doby docházela „pro jistotu“ též k lékaři; byla krát­ce ozařovaná a spolu s bylinami a potravinovými doplňky, které jí doporučili naturopati, užívala též několik přede­psaných léků. V tomtéž období se Caroline postila a tý­den pila jen šťávy a šestatřicet hodin pouze čistou vodu. Jeden z lékařů se obával, že má nedostatek bílkovin, a tak Caroline hned po vodním půstu začala jíst hovězí a kuře­cí z volně se pasoucích zvířat. Ale to není všechno. Pří­telkyně si zároveň najala jasnovidce, aby jí udělal výklad osobnosti, a domluvila si schůzku s astrologem. Po třech měsících této „intenzivní péče“ bulka nezmizela, ale na­opak se zvětšila. Carolina se poctivě snažila a utratila za léčbu celé jmění, výsledky však byly negativní. Byla zni­čená a nevěřila, že by se mohla uzdravit.

Příběh ilustruje, že i nejlepší léčebné metody mohou škodit, nejsou-li použity uvědoměle. Jestliže tato mladá žena nechápala, co dělá a jaký je přesný účel toho kterého postupu, byla odkázána na rozhodnutí druhých. Protože si nedokázala vybrat mezi lékaři a léčbami a bála se, že opomine tu nejdůležitější, rozhodla se pro všechny.

Výše uvedené příklady dokládají nedostatečnou schop­nost samostatného myšlení. Statistiky potvrzují, že tuto dovednost postrádá mnoho lidí. V nedávno provedeném průzkumu u více než 400 zaměstnanců ze Spojených stá­tů bylo uvedeno, že 70 procent absolventů středních škol má nedostatky v kritickém myšlení. Uvážíme-li, že pou­ze 75 procent amerických studentů ukončí střední školu, můžeme odhadnout, že podíl lidí neschopných kritické­ho myšlení je mnohem vyšší, patrně více než 80 procent. Souhlasím s americkým autorem Bryantem McGillem, že „většina lidí ve skutečnosti nedokáže samostatně myslet, což jim bohužel brání v tom, aby si to uvědomili“. Tak vzniká začarovaný kruh, neboť pokud neumím samostat­ně myslet a nevím o tom, čí radou se budu řídit? Kromě samostatného myšlení vím už jen o dalších dvou možnos­tech: poslouchat autoritu nebo následovat většinu.

I když se může zdát, že následovat většinu je bezpeč­né, americký psycholog Solomon Asch ve svých klasic­kých experimentech konformity prokázal, že přibližně 75 procent účastníků se řídilo názorem skupiny ze strachu, že by se stali terčem posměchu nebo byli považováni za podivíny, přestože převzatým postojům nevěří. (Podrob­né informace o těchto experimentech viz na stránkách simplypsychology.org.)

Vědci provádějící tyto experimenty ve shodě s Aschem uzavřeli, že následování většiny potlačuje soudnost. Na základě svého pozorování bych dodala, že slepé následo­vání většiny přináší samotu a prázdno. Věřím, že na ces­tě za vlastním snem naleznete štěstí a naplnění, i když to často znamená nutnost plavat proti proudu. To je cena za pravé štěstí a další významný důvod, proč potřebujeme kritické myšlení.

Co znamená poslouchat autoritu? V této knize se zabý­váme zdravím, zamysleme se tedy, kdo je vaší hlavní auto­ritou v otázkách zdraví. Zkuste si odpovědět na následují­cí jednoduché otázky:

• Kdo je od prvního nadechnutí stále s vámi a kdo vás nikdy neopustí?
• Kdo bude stále s vámi až do posledního dechu?
• Kdo zná všechny vaše myšlenky, minulost rodiny a všechny životní překážky?
• Kdo ví, co jíte a jak spíte, kdo zná všechny vaše zvyky, dobré i špatné?
• Kdo zná dopodrobna váš zdravotní stav, všechny zvláštnosti vašeho organismu, a když onemocníte, kdo vám nejvíc pomůže?

Jste to vy sami a nikdo jiný. Jste to vy, kdo s největší pravděpodobností dokáže správně rozhodnout o vlast­ním zdraví. Všimněte si prosím, že vám nedoporučuji, abyste přestali chodit k doktorovi nebo odmítali veškerou léčbu, kterou lékař navrhne. Spíš vás podněcuji, abyste si začali víc důvěřovat a poznali dva hlavní procesy nezbyt­né pro lidské zdraví: výživu a detoxikaci. Pak si můžete podle svého nejlepšího rádce a autority – vás samých – vy­brat nejvhodnějšího lékaře a léčebnou metodu.

Důvěřujete-li svému vlastnímu úsudku, dozvíte se hod­ně o vlastním zdraví. Například je jistější týden se postit a sledovat, jak se cítíte, než se řídit radami někoho jiného a netušit, proč to vlastně děláte. Bedlivým pozorováním se vám ozřejmí výsledky vlastního konání.

Kritické myšlení je dovednost, již je třeba cvičit, nejlé­pe od dětství. Dospělý člověk rozvíjí schopnost kritického myšlení pozorováním, důvěrou v to, co vidí, a vlastním průzkumem. Tvrdím, že ve většině případů můžete důvě­řovat vlastním poznatkům mnohem víc než názorům ja­kékoli takzvané autority. Učitelé kritického myšlení však doporučují, aby se kritické myšlení rozvíjelo ve skupině, a všem zájemcům jsou k dispozici také knihy, tréninkové programy a online kurzy. Sedmidenní očista pomocí ze­lených koktejlů ve společnosti přátel nebo příbuzných je skvělou příležitostí jak cvičit kritické myšlení. V průběhu celé knihy se vás snažím podnítit k samostatnému myšle­ní. Doufám, že vás přiměji, abyste pozorovali, po jakých činech se cítíte a vypadáte nejzdravěji, a díky tomu si vy­tvoříte optimální osobní program, jenž vám bude nejvíce vyhovovat.

———————————

Sladké zelené koktejly

PŮVODNÍ RODINNÝ KOKTEJL
2 litry

• 1 svazek (3 šálky) špenátu
• 2 šálky jahod (čerstvých nebo zmrazených)
• 2 zralé banány
• 2 šálky vody

OSTRUŽINOVÁ SÍLA
2 litry

• ¹/2 litru ostružin
• 1 zralé mango, nakrájené na kousky
• 3 šálky červené kapusty, bez stonku
• 2 šálky vody

TROPICKÁ SVĚŽEST
2 litry

• 1 šálek ananasu, nakrájeného na kousky
• 1 šálek manga, nakrájeného na kousky
• 1 banán
• ¹/2 svazku mangoldu, bez stonků
• 2 šálky vody

MALINOVÁ MAČKANICE S KOMBUCHOU
2 litry

• 2 šálky kapusty, bez stonků
• 1 šálek malin
• 1 mango, nakrájené na kousky
• 2 šálky kombuchy

Nakladatelství Noxi působí na českém a slovenském knižním trhu od roku 2004 a jeho zakladatelkou je Jana Mišíková. Zatím vydalo téměř 200 knih a nabídku stále rozšiřuje. Čtenářům nabízí úspěšné tituly, které se v zahraničí staly bestsellery, především pak knihy o zdravém životním stylu ale i kvalitní beletrii.

Související knihy

Boutenko, Victoria

Noxi, 2016