Svezte se na vikinské vlně s Martinem Jensenem a Torem Kvævenem

ReadNordic nahled
Skandinávský dům nezahálí a díky němu k nám v lednu zavítali dva významní severští autoři historických románů. Martin Jensen a Tore Kvæven se se čtenáři sešli na večerní besedě zasvěcené Vikingům, boji, ženám, ale také humoru. To vše totiž najdeme v jejich knihách.

Martin JensenAkce se uskutečnila v rámci kampaně #ReadNordic, projektu, jenž si klade za cíl propagovat severskou literaturu v našich zemích. Jsou to právě severské země, které budou v květnu čestným hostem knižního veletrhu Svět knihy 2016. Už v lednu jsme ale měli možnost zúčastnit se malé ochutnávky v podobě besedy, na kterou zavítali autoři Martin Jensen a Tore Kvæven. Literární večer se nesl Na vikinské vlně a roli moderátorky na sebe vzala překladatelka Marie Novotná. Jména Martin Jensen a Tore Kvæven rezonují v Norsku a Dánsku poměrně hlasitě. Českému čtenáři však nemusí být nutně známá.

Marie Novotná s Martinem Jensenem

Marie Novotná s Martinem Jensenem

Martin Jensen po letech učitelské praxe napsal od roku 1998 více než dvacet románů společenských, historických i detektivních. V Dánsku byl za svou úctyhodnou literární práci již odměněn několika cenami. Nejen dánští čtenáři mají možnost cestovat s Jensenovými romány časem do neúprosných dějin anglosaské Anglie. V překladu u nás již vyšly jeho romány Královi psi, Křivopřísežník a Sedlákovo slovo, které jsou prvními třemi vlaštovkami z rozsáhlé knižní série, jež líčí osudy dánského krále Knuta. Faktorem značně nahrávájícím autorově popularitě, je prolínavost žánrů. Jeho knihy se totiž vyskytují na pomezí historiického a detektivního románu, což jsou žánry mezi čtenáři velice populární.

Středověkou detektivkou nás provází dvě na oko zcela odlišné postavy: hloubavý muž zralého věku a lehkomyslný mladý svůdce žen. Oni dva se navzájem doplňují a tvoří tandem jasně evokující model geniálního detektiva a jeho lehce roztěkaného pobočníka. Historická fikce se mnohdy zdá nepřístupnou a těžkopádnou. Na večeru zasvěceném severské literatuře jsme ale měli při vyslechnutí několika ukázek možnost se velmi rychle přesvědčit, že i přes velkou časovou propast zůstávají charakteristiky postav nadčasové.

Dva špinaví chlapi s rozcuchanými vlasy v roztrhaných hadrech, kteří vypadali jako pasáci prasat mého otce po vánoční zabijačce. Rána do břicha vyrazila napadenému dech, další rána do týlu ho poslala k zemi. Pak se jeden mizera vrhl na jehněčí, zatímco ten druhý hajzl popadl měch a dal si ho k hubě. Jasně jsem viděl, že jsou hladovější než já, jak do sebe to jídlo házeli. Měch už byl prázdný a oba se cpali pečení. Vtom ve mně hrklo. Co když ten Sas už víc jídla nemá? To bych z toho trpělivého pronásledování nakonec nic neměl. (Královi psi, Martin Jensen)

Během večera zazněly i ukázky z děl obou autorů.

Během večera zazněly i ukázky z děl obou autorů.

Aby příběh plynul a nepřipomínal stojatou vodu, je nutné dosáhnout vývoje nejen děje, ale také samotných postav. Protikladná dvojice v tomto směru nabízí obrovský příslib. „Floutek“ Halfdan se ukazuje být zdatným pozorovatelem už v první knize série.  Autor na začátku příběhu věděl, že o zmíněné dvojici napíše sedm knih a že se bude jednat o vývojový román o mladíkovi, který se vyvine z nezkušeného darebáka ve zkušeného muže. V prvních třech svazcích se Halfdan poflakuje bez větších povinností a mění svůj charakter pozvolna. Ve čtvrtém díle však dochází ke zvratu, jenž přispěje k radikálnější změně. Halfdan si uvědomuje, že existují lidé, kteří pro něj hodně znamenají. Na to si však v překladu budeme muset počkat.

Ani druhý ze zástupců skandinávské literatury, jenž zasedl ke stolu v kamenné místnosti studentského klubu připomínající svou atmosférou středověkou krčmu, se nenechá v putování vzdálenou historií zahanbit. Tore Kvæven je původem taktéž pedagog a pochází z malé horské osady nesoucí jméno jeho rodu, kde většinu obyvatelstva tvoří jeho příbuzní. V roce 2011 debutoval románem Drsný je zákon mé země, se kterým právě přijel i za českými čtenáři na setkání v Praze. Svou univerzálnost stvrdil autor o dva roky později, kdy vydal knihu pro děti Lovec velbloudů. Drsný je zákon mé země nás tentokrát zavede na počátek jedenáctého století do Říma, kde kotví loď Rosomák, která do italské metropole připlula z Norska za obchodem. Gróňan Úlf si uzurpuje náčelnický post a láká posádku na nebezpečné putování do nitra Afriky za zlatem. Jak se cesta bojechtivých Vikingů omámených vidinou zlata vyvine, si asi dovedeme poměrně jasně představit. Kniha však nabízí několik temných dějových zvratů a rozhodně si zajistí čtenářovu pozornost, jak můžete ostatně posoudit v následující ukázce, která zazněla během #ReadNordic setkání.

Gróňan kráčel temnými uličkami města. Kroky zněly na kamenech jako kapky v krápníkové jeskyni a z nebe už zmizely i poslední hvězdy. Světle modrá barva oblohy byla stejně chladná jako Gróňanův pohled. Šel po Via Nova kolem zanedbaných domů se spícími nájemníky, podél rozvalin Tiberiova paláce a Titových lázní a okolo zbytků velkého cirku. Kočky se před ním plížily do stínů a kulhaví toulaví psi se zvedali a uskakovali na stranu. Toho rána patřil k prvním živým tvorům. Procházel úzkými uličkami, kde vzduch čpěl plísní i močí, kolem kostelů a katedrál, kolem stavenišť s kladkostroji a odpočívajícími zdvižemi. Všude kolem byla lana, lešení, trámy a kameny, vyrovnané do hald i jen tak na hromadách. Toho si však nevšímal.(Drsný je zákon mé země, Tore Kvæven)

Tore KvævenNejen Marii Novotné, překladatelce knihy a moderátorce večera, jistě vrtalo hlavou, kde se zrodila myšlenka pozvat Gróňana do Afriky. Než se autor do své prvotiny, na jejíž přípravě strávil mimochodem dvacet dva let, pustil, věděl, že se jeho příběh bude otáčet kolem skandinávské lodi, jež by měla doplout k africkým břehům. Tento koncept se během let různě obměňoval, ale nikdy se příliš nevzdálil od reality.

Ačkoliv se obsahy knih obou autorů v mnohem liší, sami autoři mají leccos společného. Oba si prošli školským systémem. Jak se dostal Martin Jensen od katedry k romanopisectví?

Mě vyhodili. Rozhodl jsem se, že s tím musím něco udělat. Tak jsem napsal dvacet čtyři románů. Vyučoval jsem vše kromě fyziky a dívčího tělocviku.

Tore Kvæven si zakusil i ten dívčí tělocvik. Jak již bylo zmíněno, autor pochází z malé vesničky a je tedy logické, že jedna třída byla tvořena pouze pěti žáky a učitelů nebylo ve škole o moc víc.

Tore Kvæven a Marie Novotná

Tore Kvæven a Marie Novotná

Při čtení historických románů, obzvláště těch, které sahají do jedenáctého století, se mnozí čtenáři zamýšlejí, jak jen spisovatel docílil tak živého, přesvědčivého popisu, když v oné době neměl možnost žít. Věrohodnosti dosahuje Martin Jensen rozsáhlým cestováním. Sám během svých výprav navštívil veškerá místa, na kterých doprovázíme postavy jeho románů. První díl ságy se odehrává v Oxfordu, kde Knut pořádal zasedání. Autor si z cestování udělal velice příjemnou tradici, kdy se svými redaktory vyráží každoročně po anglických zákoutích. Jejich výpravy mají vždy jasný start a to saský kostel. Kde se nachází saský kostel, tam se nacházela i saská společnost.  Kolegové Martina Jensena byli už dokonce donuceni klečet, ohmatávat ochoz a určovat, z jakého kamene byl vytesán.

Tore Kvæven musel za reáliemi odjet ještě jižněji. Do Afriky zavítal celkem třikrát, než kniha vyšla. Některé jeho zkušenosti se v knize odráží. Ani v jeho případě se však nedá hovořit o fikci, neboť je historicky doloženo, že vikingské tlupy putovaly severní Afrikou. Jak daleko na jih se dostaly, o tom žádné doklady nemáme. Vyloučit se to ovšem nedá.

Martin JensenNa besedu se vzácnými hosty ze severu dorazilo čtenářské publikum velmi pestrého složení. Část přítomných norštinu a dánštinu ovládala, pro mnohé byly oba jazyky exotickou záležitostí. Díky profesonálnímu tlumočení však jazyková bariéra, jak tomu již při literárních akcích bývá, nehrála sebemenší roli. Projekt #ReadNordic Skandinávského domu si klade za cíl přiblížit českým čtenářům severskou literaturu, což se nejsnadněji činí právě přímým kontaktem se samotnými autory. Příznivcům historických a detektivních románů byly navíc po skončení besedy k dispozici nejen podpisy autorů, ale také obložené stoly a značné množství aktivit a netradičních her, které tak originálně zakončili literární posezení.


skandinavsky dumSkandinávský dům je českou neziskovou organizací, která plní roli institutu zaměřeného na prezentaci kultury zemí evropského Severu. Za tímto účelem pořádá literární akce (křty novinek, setkání se spisovateli, besedy s odborníky), filmová promítání, odborné a populární přednášky, výstavy výtvarného umění, koncerty a další tematicky zaměřené společenské, vzdělávací a osvětové aktivity, mezi které patří také provoz informačních webových stránek, stránek na sociálních sítích a Knihovny Skandinávského domu se specializovaným fondem severských literatur.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeDrsný je zákon mé země

Kvaeven, Tore

Plus, 2015

zobrazit info o knizeKrálovi psi

Jensen, Martin

Plus, 2013

Napsat komentář