Gruntem, podobně jako předchozí prózou Modrá barva duhy (2009), prolamuje autorka dlouhá desetiletí trvající tabu, týkající se osudů obyvatelů tzv. pruského Slezska. Čtenář bude vtažen do děje, časově ohraničeném koncem 19. století a končícím v současnosti. Osu vyprávění pak tvoří pohnuté životní zvraty hrdých sedláků z rodu Rothů, do nichž autorka vetkává další epizody ze života nejen těch, kteří v dobách obou světových válek, ale především v 50. letech 20. století ve jménu kolektivizace programově likvidovali dílo jejich předků, ale často i jejich životy. Přes tyto tragické okolnosti jsme však svědky odhodlání a vnitřní síly našich hrdinů bít se o svou půdu, kterou zdědili, do níž vrostli a kterou brání před zcizením patologickými režimy.