Text si všímá odvěkého duelu i symbiózy těla a duše. Opírá se přitom o filozofii. Charakterizuje frekventované typy tělesného postižení se zřetelem k jejich projevům i dopadům na kvalitu života a na realitu soužití s tímto znevýhodněním. Popisuje z pohledu dobré i špatné praxe přístupy a postoje k lidem s tělesným postižením a v této souvislosti rozebírá předsudky, stigmatizaci a sociální exkluzi.