Kanárské souostroví, pro své přírodní krásy oblíbený cíl turistů, je velmi zajímavé i z hlediska geologie. Ostrovy jsou totiž tektonicky propojeny s vulkanickým obloukem severoafrického Atlasu. Za jejich mohutným vulkanismem je však hlavně horká skvrna, akumulace tepla ve svrchním plášti Země, přes kterou se tektonická deska s ostrovy dobrých 70 milionů let pohybuje. Podmořské polštářové lávy s vložkami sedimentů se zde za miliony let vynořily nad hladinu. S lávou sopky vyvrhovaly pumy, lapilli i popel, horké pyroklastické proudy usazovaly ignimbrity. Okolí kráterů se však propadávalo do vyprázdněných magmatických krbů a vznikaly kaldery, kterých je na ostrovech několik desítek. Divokost a bizarnost pak krajině dodala ještě eroze, neboť vyhlodala kaňony, vytvarovala odolné horniny do ostrých hřbetů, věží i pilířů a vyhloubila odvodňovací údolí, zvaná barrancas. Série pohlednic se pokusila slovem i obrazem zachytit ty nejmalebnější, nejzajímavější výsledky těchto geologických procesů.