Milovala jsem zvířata od chvíle, kdy jsem rozum brala. V první třídě jsem týden večer co večer seděla v okně našeho paneláku a vyhlížela spolužačku, která slíbila, že mi dovede koně. Nepřivedla, což zanechalo v mé duši jizvu po dlouhá léta. Nakonec jsem na našich vyprosila alespoň andulku a pak psa. Pak jsem dospěla a porodila dvě dcery s mým genetickým zatížením. Měla jsem to dvojmo a dvojnásobně! Kruh se uzavřel. Vzhůru do zvěřince!