Střídat profese, které si svou podstatou nejsou příliš vzdálené, není zas tak nic neobvyklého. To, co by mohlo zarazit, by bylo vzdát se té, v níž bylo dosaženo mezinárodního uznání, a upnout se na onu, v níž úspěch není tak jistý. Otázka vyvěrající z nastíněného se stala jedním z motivů diskuse nad románovou prvotinou režiséra a scenáristy Jana Svěráka Bohemia. Beseda se konala v Paláci Luxor na Václavském náměstí v Praze dne 6. listopadu 2019 od 17 hodin. Setkání se vedle autora účastnili kmotr knihy herec Kryštof Hádek, odpovědný redaktor Vojtěch Staněk a průvodkyně podvečerem Hana Koutná.

Po představení přítomných účastníků slavnostního uvedení knihy, po předestření základních informací „technického“ rázu (zmínění vydavatelského domu Ikar, ve kterém byl titul publikován), po stručném nastínění základní dějové linky románového příběhu se moderátorka obrací na Jana Svěráka s otázkou výše načrtnutou: Jak se vypořádával se záměnou filmové tvorby za literární.

„Vadí mi sekat věci stejně,“ vpouští do své umělecké kuchyně publikum Jan Svěrák. „Po Obecné škole mi říkali: ‚Teď budeš točit s dětma.‘ Po Tmavomodrém světě o letcích. Ne. Vždy zkouším něco jinýho, abych nezevšedněl. Filmů už bylo dost, tak jsem do toho střihnul román.“

Reakce Hany Koutné je pochopitelná, navíc umocněná rozhovorem s Janem Svěrákem odvysílaným téhož dne Českou televizí: „Dnes jste v TV řekl, že dva roky nebudete točit, jen psát. Nezamýšlíte pověsit filmařinu na hřebík?“

„Jako malý jsem taky nejedl maso, a pak začal,“

příměrem z dětství rozplynul moderátorčiny obavy režisér. S klidem v duši se tedy může Hana Koutná svými dotazy přesunout k problematice knihy samé. A pochopitelně ji zajímá, nakolik je román autobiografický, do jaké míry do hlavní postavy promítá své životní zkušenosti, svůj charakter autor sám.

Jan Svěrák

Svoji odpověď počíná Jan Svěrák slovy:

„Pro prodej knihy by bylo výhodné, když se bude říkat, že je to o mně. Ale kdyby tomu tak bylo, byl bych při psaní svázaný. Tím, že jde o fikci, můžu si fantazírovat, jak chci.“

Nicméně připouští, že něco z jeho života se s osudem hlavního hrdiny knihy, mladého ambiciózního režiséra, shoduje, konkrétně oba dva sní sen o tom, natočit film v Hollywoodu. Pokud se týká Jana Svěráka, i on – jak dále říká – chtěl vytvořit filmové dílo v jazyce, který by umožnil, aby se film dostal do spousty zemí. Avšak

„nabízeli mi scénáře, které jsem točit nechtěl. Nenatočil bych je dobře, protože bych je nedělal s láskou a radostí. Dělal bych je na kšeft, a to je špatně. Byla by z toho ostuda.“

Odmítání scénářů bylo ale reciproční, neboť hollywoodští producenti nepřijali scénáře jeho vlastní. Bylo mu líto, že příběhy v nich rozvinuté se odvíjejí pouze v jeho hlavě, a proto se rozhodl jeden z nich „natočit na papír jako knihu“.

„Když píšete, vidíte film?“ vyzvídá moderátorka.

„Musím se přiznat, že ano,“ odpovídá tvůrce. „Pak si ale říkám, je to knížka, můžeš popsat vůně, můžeš se zamyslet, což u filmu nejde. Je to báječné.“

„Pod titulem románu Bohemia je napsáno Nenatočený film,“ připomíná Hana Koutná a obrací se na Kryštofa Hádka: „Vy jste v zamýšleném filmovém díle měl hrát hlavní roli, že?“

„Když jsem si knihu přečetl, bylo mi líto, že se to nenatočilo,“

připouští herec, který s Janem Svěrákem již jeden film natočil; režisér mu svěřil roli mladého letce ve svém filmu Tmavomodrý svět.

Tím, kdo dosud z účinkujících ještě nedostal slovo, je odpovědný redaktor knihy Bohemia Vojtěch Staněk. K němu teď cílí další z moderátorčiných dotazů: „Může si redaktor dovolit škrtat oscarového autora?“

Zleva: Vojtěch Staněk, Jan Svěrák, Kryštof Hádek

„Škrtal jsem hodně,“ přiznává redaktor. „Zkorigovaný text jsem posílal ke schválení panu Svěrákovi… “

„A já to posílal zpět, aniž bych s úpravami souhlasil,“ vstoupil do povídání autor. „Nakonec jsem něco přijal, je to slušnost,“ dodává s úsměvem.

Na závěr ještě Jan Svěrák upozorní auditorium na výtvarnou stránku knihy. Jednak poděkuje zde přítomným pánům Zdeňku Daňkovi, výtvarníkovi, jehož obraz  Spirituální zajíc zdobí přední stránku obálky, a Martinu Odehnalovi, který se podepsal pod sazbu a grafickou úpravu publikace. Navíc autor vzpomene Emily Mahon, která navrhla obálku s použitím zmíněného Daňkova obrazu.

Poté již nebrání nic tomu, aby byla kniha pokřtěna a zakoupené výtisky si čtenáři z řad publika nechali autorem podepsat.

Související knihy

Svěrák, Jan

Ikar, 2019