Zápisky slavného českého kritika

posledni_slovo_ma_jan_rejzek
Jan Rejžek, známý glosátor Lidových novin, napsal mezi roky 2010 až 2015 více než tři sta působivých sloupků. Zarytý kritik umění a sportu si jimi vytvořil mnoho fanoušků i nepřátel. Jedno mu však rozhodně upřít nelze: postřeh člověka vybaveného schopností vidět do nitra věci. V následující knize se o tom můžete sami přesvědčit.

V knize s lehce výhrůžným názvem Poslední slovo má Jan Rejžek! najdou čtenáři vydatnou dávku více než tří set sloupků ze let 2010 až 2015, publikovaných v Lidových novinách. Již třetí soubor sebraných „posledních slov“ nemilosrdného glosátora a „zuřivce“ Jana Rejžka představuje svého autora nejen jako neurvalce a nepřítele středního proudu populární hudby a některých jeho zpěvaček, jak píše v předmluvě Jiří Peňás, ale i jako člověka, který stále něco hledá, je něčím zaujatý, něco pozorně sleduje, něčím se zabývá, ba je tím i posedlý. Rejžkův záběr v sledování a glosování literatury, hudby, filmu, divadla, ale i fotbalu budí po léta respekt a obdiv, jeho psaní pravidelně vyvolává emoce v široké škále – od fanouškovského obdivu po čirý děs. S Rejžkem je možno souhlasit, je možno s ním nesouhlasit, ale vždy je dobré jeho texty číst a přemýšlet nad nimi.

Poslední slovo má Jan Rejžek!

Z mého deníčku 3 (2010–2015)
Autor: Jan Rejžek

Počet stran: 367
Vazba: vázaná
Formát: 165×225 mm
ISBN: 978-80-7492-270-1
Doporučená cena: 390 Kč

Knihu Poslední slovo má Jan Rejžek! vydalo nakladatelství Galén.

 

Ukázka z knihy

Z PŘEDMLUVY JIŘÍHO PEŇÁSE

Když se na redakčních poradách Lidových novin hodnotí aktuální noviny, což je takový nudný rituál, často hodnotitel nad Rejžkovým Posledním slovem pronese něco na způsob „to snad ani nemá cenu komentovat, no jo, typickej Rejžek…“.

To je okamžitě doporučení, co první číst. Hned je jasné, že kdo neměl náhodou ještě Rejžka přečteného, okamžitě začne. Během četby pak bude pocukávat koutky úst, někdy se rozesměje nahlas. A někdy zakroutí hlavou, že to už je teda fakt hodně na hraně. Ale pak zase uzná, že je to skvěle napsáno a že tak, jako Rejžek, to nikdo neumí.

I já jsem ve čtvrtek vždycky trochu trnul, co tam ten umanutec zase napíše, koho tam urazí, koho zneuctí, koho zesměšní… A zároveň jsem se těšil. Neboť člověk je tvor škodolibý, jak známo. Většina Rejžkových obětí si to ostatně zaslouží a patří jim to. Jen každý nemá náturu to do nich takhle napálit. Jan Rejžek má. To ostatně víme.

Ale chtěl bych tu napsat, že ta obecně známá tvář Jana Rejžka coby sršatce, neurvalce a nepřítele středního proudu a některých zpěvaček je sice možná ne tak zcela nepravdivá, ale – je to jen jedna ta tvář, ta vnější, tedy možná spíš maska.

Ta opravdovější je totiž ve skutečnosti značně odlišná.

 

O autorovi

Jan Rejžek (* 21. června 1954, České Budějovice) je český hudební a filmový kritik a novinář. Vystudoval gymnázium v Třeboni, v roce 1977 absolvoval fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově. Od roku 1970 psal o sportu do Jihočeské pravdy, později Gólu, po roce 1974 se jeho zájem zaměřil na oblast populární hudby, divadla a filmu.

Publikoval zejména v Melodii, ale také v časopisech Gramorevue, Záběr, Kino, Scéna, Film a doba aj. V 80. letech připravil několik set poslechových diskoték, konferoval folkové a rockové festivaly, na festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988 pozval na jeviště k rozhovoru tehdejšího předního disidenta Václava Havla. Přispěl několika články o divadle do samizdatových Lidových novin (pseudonymy Robert Žák a Milan Frýda). Byl jedním z předních šiřitelů petice Několik vět a rovněž jednou z kontaktních osob Petice novinářů, která protestovala proti uvěznění Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana.

Po revoluci pracoval v Kanceláři prezidenta republiky (1990–1992), v České televizi a byl tiskovým mluvčím ODA. Spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa a Českým rozhlasem. Psal pravidelné sloupky pro různé deníky, komentoval předávání Oscarů, ceny Grammy či Zlatých glóbů a rovněž pracoval jako překladatel.

V 80. letech publikoval dvě sbírky básní: Nic moc a Jam session na Starém bělidle. V nakladatelství XYZ publikoval rovněž souborné vydání svých dvou „deníčků“: Z mého deníčku / 1984–2003 a Z mého Deníčku 2 / 2003–2009. V roce 2015 vydal v nakladatelství Galén souhrnné vydání své hudební publicistiky z let 1974–1993 Jak tohle vůbec můžete otisknout!

Zdroj informací: TZ nakladatelství Galén


Nakladatelství Galén vzniklo v roce 1993 se záměrem profilovat se jako odborný nakladatelský dům v oblasti medicíny. Během téměř dvacetiletého fungování bylo vydáno více než 500 publikací, ediční záměr se navíc rozšířil i do jiných oblastí. Díky kvalitě své produkce se Galén stal partnerem Karlovy univerzity pro řadu koedičních titulů, získal mnohá ocenění svých publikací a vytvořil oceňovanou standardní autorsko-redakčně-polygrafickou kvalitu jednotlivých publikací.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePoslední slovo má Jan Rejžek!
Z mého deníčku 3 (2010–2015)

Rejžek, Jan

Galén, 2016

Napsat komentář