V knize s lehce výhrůžným názvem Poslední slovo má Jan Rejžek! najdou čtenáři vydatnou dávku více než tří set sloupků ze let 2010 až 2015, publikovaných v Lidových novinách. Již třetí soubor sebraných „posledních slov“ nemilosrdného glosátora a „zuřivce“ Jana Rejžka představuje svého autora nejen jako neurvalce a nepřítele středního proudu populární hudby a některých jeho zpěvaček, jak píše v předmluvě Jiří Peňás, ale i jako člověka, který stále něco hledá, je něčím zaujatý, něco pozorně sleduje, něčím se zabývá, ba je tím i posedlý. Rejžkův záběr v sledování a glosování literatury, hudby, filmu, divadla, ale i fotbalu budí po léta respekt a obdiv, jeho psaní pravidelně vyvolává emoce v široké škále – od fanouškovského obdivu po čirý děs. S Rejžkem je možno souhlasit, je možno s ním nesouhlasit, ale vždy je dobré jeho texty číst a přemýšlet nad nimi.