Velmi plodný britský spisovatel Arthur Conan Doyle je autorem výše zmíněné publikace Ztracený svět. Vydalo ji nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media v Praze v říjnu roku 2012. Za zmínku určitě stojí, že slavný Doylův román Ztracený svět právě nyní slaví 100 let od svého prvního vydání. Tento výtisk bych tedy nazvala „narozeninovým číslem“. Poprvé vyšel na pokračování v časopise Strand Magazine roku 1912 a v českém jazyce byl poprvé vydán v roce 1919.

Novinář E.D. Malone touží po velké reportážní cestě, po dobrodružství a nebezpečí. Od jeho šéfa, šéfredaktora Gazetty, se mu však dostává odpovědi, že náklady spojené s výpravou by byly finančně velmi náročné. Posílá ho tedy za výstředním profesorem Challengerem. Tento skotský učitel je ústřední postavou románu. Challenger Malonemu tvrdí, že v Jižní Americe existuje oblast, kde žijí druhohorní živočichové. „Ztracený svět“ (náhorní plošina) se podle jeho slov nachází v povodí řeky Amazonky. Předloží reportérovi souhrn důkazů, který je natolik ohromující, že mu uvěří. Vzplane v něm novinářské nadšení. Ostatními vědeckými kapacitami i laickou společností je ale profesor Challenger považován za blázna. Aby dokázal, že má pravdu, sestavuje výpravu čtyř odvážlivců – sebe, reportéra Maloneho, lorda Johna Roxtona a staršího profesora srovnávací anatomie Summerleeho.

Celý román je vyprávěn novinářem Malonem. Od chvíle, kdy se vydávají na americký kontinent, Malone začíná vykládat příběh formou dopisů – reportáží, které zasílá šéfredaktoru Gazetty. Na své cestě dobrodruzi objevují neuvěřitelné tvory a zažívají neskutečná dobrodružství.

Kromě očekávání prehistorických živočichů na náhorní plošině mě zajímaly i mezilidské vztahy mezi jednotlivými členy výpravy. Dva hašteřiví profesoři dodávají příběhu tu správnou šťávu. Román se mi velmi dobře četl, popisy nebyly příliš rozvláčné. Obrovským „lákadlem“ jsou nádherné ilustrace Petra Modlitby. Je znám jako malíř pravěkých motivů a ve svém díle částečně navazuje na Zdeňka Buriana. Ilustrace v této knize jsou toho důkazem. Krásně doplňují děj a jsou povětšinou celostránkové. Jen mě trochu mrzí, že jich není v knize více.

Příběh prodchnutý dobrodružstvím bych doporučila všem, kteří mají rádi romány o prehistorii lidstva, napětí a kvalitní četbu.

 Ukázka z knihy

„Tam nahoře,“ řekl profesor Challenger a ukázal na zmíněný strom, „seděl pterodaktylus, když jsem zde byl poprvé. Vyšplhal jsem do poloviny špičatého skaliska, než jsem ho sestřelil. Jsem v pokušení prohlásit, že dobrý horolezec, jako například já, by byl s to vystoupit až na vrchol jehlanu, ačkoliv by se tím stejně nijak nepřiblížil náhorní rovině za hřebenem útesů“.

(str. 122)

 

Související knihy

Doyle, Arthur Conan

XYZ, 2012