Román vypráví o dramatických letech první poloviny 20. století, o obrovských proměnách, které zasáhly celý svět, a o tom, jak se dějiny mohou podepsat na osudu jednoho konkrétního člověka, který je do tohoto pohnutého děje zatažen a jemuž nezbývá než se s tím nějak vyrovnat.
Protagonistou je fiktivní americký umělec Harrison Shepherd, který se vydává na obtížnou cestu za hledáním vlastní identity. Útočištěm jsou mu knihy a později i deník, do něhož si vše zapisuje. V Harrisonově životě by bylo nejspíš vše jinak, kdyby ho kdysi matka Mexičanka neodvezla do své rodné země, když opouštěla Harrisonova otce americké národnosti s jedním bohatým mexickým průmyslníkem. Putování mezi Mexikem a Spojenými státy americkými, k němuž jsou oba odsouzeni, je zároveň cestou mezi válkou a revolucí, fašismem a komunismem. A právě ve třicátých letech, kdy příběh začíná, obě země zasahují velké dějinné erupce.
Mimořádně mistrně zkonstruované zápletky přivádějí hrdinu k výjimečným setkáním, zejména s umělci, ale i s politiky: Diegem Riverou, Fridou Kahlo, ale i Lvem Trockým ve chvílích revolučního vzepětí, později zase s Douglasem MacArthurem nebo Johnem Edgarem Hooverem během „mccarthyovského honu na čarodějnice“. Kniha tak přináší nezapomenutelný portrét několika umělců, ale i umění samotného.
Harrison Shepherd je nakonec v Americe úspěšný, i když mu ke štěstí stále něco chybí. Třeba ten dávno ztracený deník, který si vedl a kvůli němuž nedokončil své poslední dílo. Tato zásadní „lakuna“ (mezera) se autorce stala klíčovou metaforou nejen pro „bílá místa“ v životě fiktivního umělce, ale i pro některé „mezery“ v našich životech a osudech.

Autorka, Barbara Kingsolverová (*1955), je americká prozaička, básnířka a esejistka. Narodila se v Annapolis, uprostřed rurálního Kentucky. Část svého dětství ale prožila v africkém Zairu (dnešní Kongo), kde rodiče pracovali ve zdravotním středisku. Nejprve se věnovala hudbě na DePauw University v Greencastle ve státě Indiana. Později se však rozhodla pro studium biologie na University of Arizona.
Od roku 1985 pracovala jako novinářka na volné noze. Je autorkou celkem třinácti velmi oceňovaných knih: The Bean Trees (1988), Homeland (1989), Holding the Line: Women in the Great Arizona Mine Strike (1989), Animal Dreams (1990), Another America (1992), Pigs in Heaven (1993), High Tide in Tucson (1995), The Poisonwood Bible (1998), Prodigal Summer (2000), Small Wonder (2002), Last Stand: America’s Virgin Lands (2002), Animal, Vegetable, Miracle: A Year of Food Life (2007).
Její zatím poslední kniha The Lacuna byla v nejužším výběru na americkou The Pen/Faulkner Award a získala britskou Orange Prize for Fiction.

Vyšlo 7. července 2011.

528 stran | vázaná s přebalem | 160 × 200 mm