Naučná historie učí nezapomínat

Knihy o historii - ilustrační foto
Protektorát Čechy a Morava, druhá světová válka, komunismus – pod každým z těchto pojmů se skrývají vzpomínky, které jsou nejen upomínkou doby, ale především naší historie, která nám má stále co říci.

Na světě neexistuje místo, které by nemělo svou historii, své vzpomínky a významné události, které se na něm odehrály. Některé jsou výraznější než jiné a uchovávají se v paměti lidstva. Jiné jsou niternou záležitostí několika jedinců. Jaká pamětihodná místa skrývá naše vlast, co se na nich stalo a jak se cítili lidé, kterých se tyto události týkaly, vám prozradí kniha Místa Paměti národa.

Místa Paměti národa

Počet stran: 496

Vazba: brožovaná
Formát: 170×240 mm
ISBN: 978-80-7462-827-6
Doporučená cena: 498 Kč

 

Knihu Místa Paměti národa vydalo nakladatelství Jota.

Průvodce po místech Paměti národa, který mapuje období od rozhořívajícího se válečného konfliktu až po první měsíce po konci druhé světové války, vznikl na základě projektu sdružení Post Bellum Místa Paměti národa. Tato unikátní kniha si nečiní ambice být učebnicí českých a československých dějin. Skrze ni k vám ale promluví historie – ústy přeživších, ústy reálných lidí, kteří příběhy, o nichž jen čtete a často se jim zdráháte věřit, skutečně prožili. Ukáže vám, že místa, která každý den míjíte, nejsou tak obyčejná, jak vypadají, a lidé, které každý den potkáváte, jsou mnohdy opravdovými hrdiny. Hrdiny, již mají co říct dalším generacím a jejichž hlas by neměl být opomenut.

Ukázka z knihy

Mista pameti narodaTeta se otočila a viděla, že z auta vyskakuje moje máma. Teta mě otočila směrem k ní. Máma plakala a smála se zároveň, vzala mě do náruče. Já jsem prý předtím na ni koukal nějak zadumaně, ale jak mě vzala do náruče, tak jsem jí řekl větu, který se v rodině traduje jako symbol konce války. Řekl jsem: ,Mamičko, pojď, ukážu ti králíčky.‘

 ————————————————

Dlouhé a podrobné zkoumání pramenů předcházelo napsání a vydání knihy Germanizovat a vysídlit, která popisuje přístup Třetí říše k českému obyvatelstvu. Nevynechává strach Němců z odporu národa ani důvody exilové vlády pro pozdější vysídlení pohraničí.

Germanizovat a vysídlit

Autor: Detlef Brandes
Přeložil: Petr Dvořáček

Počet stran: 368
Vazba: brožovaná
Formát: 162×236 mm
ISBN: 978-80-7260-310-7
Doporučená cena: 397 Kč

 

Knihu Germanizovat a vysídlit vydalo nakladatelství Prostor.

Ve své nejnovější práci se Detlef Brandes zabývá především opatřeními a plány nacistického Německa ohledně dalšího nakládání s českým obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava, které zahrnovaly „rasové“ hodnocení, asimilaci, přesídlování a začlenění do Velkoněmecké říše. Cílem „národnostní politiky“ bylo okupovaný prostor germanizovat. Autor popisuje nejen konkrétní události mezi roky 1938–1945, ale sleduje i dlouhodobé cíle třetí říše, pro jejichž realizaci mohly být během války položeny základy a měly být dokončeny až po vítězství tažení na východě. Všímá si situace jak v Protektorátu, tak i v tzv. Říšské župě Sudety.

Ukázka z knihy

Dne 9. června 1942 přijal Hitler státního prezidenta Háchu a protektorátní vládu. Hitler prohlásil: „Nic mi nezabrání v tom, abych nevysídlil z Čech a z Moravy několik milionů Čechů, nebudou-li si přát klidné soužití.“ V úzkém kruhu se však vyjádřil odlišně, jak si poznamenal Goebbels: „Naše politika v Protektorátu musí být zatím velmi zdrženlivá.“ Goebbels nemá také trpět na území Říše žádnou protičeskou propagandu. Himmler téhož dne večer sdělil, že Čechy a Morava musejí být mimo další území do dvaceti let „totálně osídleny Němci“.

Zaujala vás ukázka? Pak si přečtěte její pokračování.

————————————————

Radio Free Europe rozhodně není pojmem neznámým. Tato nevládní organizace se vymezovala proti komunistickému režimu a postupně, po sametové revoluci, si vydobyla pozici i mimo samotnou Evropu. Jaké byly osudy její československé redakce, vám prozradí Prokop Tomek.

Československá redakce Radio Free Europe

Autor: Prokop Tomek

Počet stran: 424
Vazba: brožovaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-2490-9

 

Knihu Československá redakce Radio Free Europe vydalo nakladatelství Academia.

Jaké mělo místo Rádio Svobodná Evropa v českých dějinách? Jak ovlivňovalo politické a společenské prostředí v Československu? Kniha se zabývá vývojem československé redakce RFE jako instituce, ale i historickým vývojem celé RFE jako formálně nevládní organizace. Zkoumá reakce posluchačů, kterým bylo vysílání zejména určeno, reakce politické a státní moci, vůči které se RFE vymezovalo. Studie se věnuje i srovnání RFE s dalšími zahraničními rozhlasovými stanicemi. Studie se neomezuje jen na události do listopadu 1989, ale sleduje i otázku dalšího směřování RFE v rychle se měnícím světě. RFE našla svoje místo zprvu v pomoci demokratickým změnám v Evropě a později ve službě svobodě slova zemím i mimo Evropu.

Ukázka na knihu

Na přehledu skutečně vysílaných pravidelných rubrik a jejich obsahu vidíme, že programová skladba sice vycházela z prosincového návrhu 1950, ale v daleko střízlivější formě. Vysílání se v první polovině padesátých let nicméně stále neslo na vlně naděje a jistého patosu. Za hlavní cíl bylo přece stanoveno osvobození zemí za železnou oponou. A události první poloviny padesátých let jakoby tomuto cíli dávaly určitou naději. Moskva postupně oslabovala. Zemřel Stalin, postupně padl Lavrentij Berija a Georgij Malenkov a nastoupil Nikita Chruščov, který se začínal zajímat o dohodu se Západem a na jaře 1956 odsoudil ve svém známém projevu na XX. sjezdu KSSS zločinnou stalinistickou minulost.

Přečtěte si i zbytek ukázky.


Znáte některou z dnešních knih? Zajímá vás tato historie?
Napište nám o tom.

Zapojte se do našich aukcí, kde najdete tyto knihy a mnoho dalších.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMísta Paměti národa
Post Bellum

Jota, 2015

zobrazit info o knizeGermanizovat a vysídlit
Nacistická národnostní politika v českých zemích

Brandes, Detlef

Prostor, 2015

zobrazit info o knizeČeskoslovenská redakce Radio Free Europe
Historie a vliv na československé dějiny

Tomek, Prokop

Academia, 2015

Napsat komentář