Povídky fantastické i založené na realitě

Jaroslav Grzedowicz: Vycpávač zvířat - perex
Trable s vyvoláváním duchů, svérázné menu v čínské restauraci nebo výlet do dystopického města. Toto a mnohem víc nabízí spisovatel Jaroslaw Grzedowicz ve sbírce povídek Vycpávač zvířat.

Letošní léto představuje žně pro fanoušky polské fantastiky. Objevily se hned dvě povídkové sbírky. Tu s názvem Pouta krve jsme již recenzovali a druhou, nesoucí titul Vycpávač zvířat, právě nyní představujeme. Autorem knihy, již vydalo nakladatelství Triton, je oceňovaný spisovatel Jaroslaw Grzedowicz.

Ten už stačil i české čtenáře uhranout románem Popel a prach nebo kritiky i veřejností oceňovanou trilogií Pán ledové zahrady. Svých třináct kratších textů pak shrnul do sbírky vydané u nás letos v červnu. V závěru každou z povídek doplnil komentářem vysvětlujícím okolnosti jejího vzniku.

Zručnost pro zacházení s jazykem, charakterem postav i dynamikou vyprávění dokazuje Grzedowicz od prvního písmene do poslední tečky. Každá z povídek čtenáře zasáhne jedinečným způsobem a rezonuje mu v mysli ještě dlouhou dobu po zaklapnutí knihy. Síla spisovatelova talentu totiž spočívá v uvěřitelnosti, s jakou své příběhy podává. I když obsahují fantaskní prvky, člověk má pocit, že sleduje naprosto reálné situace, které se (až na pár výjimek) mohly odehrát, nebo k nim dojde v budoucnosti.

Autor rovnoměrně „cestuje“ různými časovými obdobími. Jednou se zhoupne do minulosti, aby předložil vizi studené války, v níž si Spojené státy a Sovětský svaz vyměnily role, podruhé skočí do ne příliš vzdálené budoucnosti. V té pak nastíní vlastní předzvěst antiutopické společnosti, jejíž kořeny jsou patrné už v nynější době. A ačkoli ji podává groteskní až absurdní formou, znepokojit dokáže i tak.

Právě povídky Buran vane z druhé strany, Víkend ve Spezeku či Farewell Blues zasahují čtenáře velmi intenzivně. Grzedowicz v nich uvažuje o politice velmocí, dotýká se problematiky feminismu nebo neomezené státní kontroly. Vše samozřejmě balí do poutavého příběhu, takže kromě námětů k zamyšlení se člověku vrchovatě dostává i zábavy.

Občas se v některých textech objevují opakující se motivy. Spisovatel například hojně využívá tematiky druhé světové války a holocaustu. Pokaždé ale v jiných variacích a odlišných souvislostech.

Pro ty, kteří četli sbírku Krvavá pouta od Kossakowské – mimochodem Grzedowiczovy manželky –, je pak zajímavé porovnávat náměty povídek, které vznikaly pro stejné antologie. K nim patří katovský Loisettin polibek či válečná Vlčí vánice. Dokazují, že tvrzení, když dva dělají totéž, není to totéž, se zakládá na pravdě. Oba autoři si totiž se zadanými tématy poradili svým vlastním stylem a těžké by bylo rozhodnout, komu se to podařilo lépe.

K výborným kouskům sbírky patří krátké texty s rozsahem několika málo stran. V Nutné sebeobraně, Specialitách východní kuchyně či titulním Vycpávači zvířat se totiž naplno projevují ingredience, které spisovatel ve svých textech využívá. A to spádný děj, reálnost charakterů a perfektně vygradovaná, nečekaná pointa. Jsou to sice jednohubky, přesto člověka řádně zasytí. Pochvalu zaslouží i jejich řazení – po každé delší povídce následuje povídka kratší a čtenář si tak u nich může chvíli odpočinout, než se pustí do čtení rozsáhlejšího textu.

Grzedowiczova sbírka toho přináší opravdu hodně. Radost udělá milovníkům fantasy, science fiction i hororu. Díky nadhodnotě spočívající ve všeplatných pointách však může oslovit i čtenáře, kteří se fantastickému žánru vyhýbají.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeVycpávač zvířat

Grzedowicz, Jaroslaw

Triton, 2014

Napsat komentář