V nejznámějším románu francouzského spisovatele Borise Viana (1920–1959) se kombinují prvky absurdity a existencionalismu. Bezstarostným vyprávěním o lásce prolínají obavy z kruté smrti, je to příběh o pomíjivosti lidského štěstí a nemožnosti uniknout společenskému systému. Fantaskní svět i chování hrdinů příběhu jsou vykreslované křehkým, bohatým, symbolickým jazykem.