Už byli v dálce, uprostřed bílé plochy polí, pouhé černé body kráčející vstříc nažloutlým světlům vzdálené vesnice. Dva bratři – jeden vysoký, mohutný, a tu mohutnost podporoval ještě zimní kabát sahající pod kolena – druhý byl pravým opakem: nevysoká postava připomínala vedle bratrovy monumentálnosti štíhlý vrbový prut, který vyrostl v těsné blízkosti dubu.
Rubrika: Čtení ke kávě
Patálie se superschopnostmi
Noční výhled na blikající velkoměsto, déšť a strašlivé vnitřní pnutí způsobené nedostatkem duševní aktivity donutilo mě zaplnit šuplík ještě jednou povídkou. Povídka je to rozverná a věřím, že zažene pnutí i milému čtenáři.
Leden
Nový rok vítáme radostně s velkými nadějemi na lepší život, který nás čeká. Nedávno jsem četla na netu prosbu – Milý roku 2017, nemusíš mi dát vůbec nic, jen mi, prosím tě, nikoho nevezmi. Přidávám se k této prosbě.
Dopis matce všech
Milá Přírodo, už tomu bude třiasedmdesát let, co jsi dovolila, abych přišel na tento svět. V té době ještě zuřila druhá světová válka a moje rodička musela prchat se mnou v kočárku před nálety bombardérů do úkrytu na břehu řeky Odry.
Vánoce
Vánoce jsou zvláštní svátky. Všichni se chceme přitulit ke svým blízkým. Potřebujeme jejich teplo, jejich lásku. Jsme citliví. Možná podvědomí ví, že zima je jedno z nejtěžších období. Hrozí nemoci. Vyčerpání. S nadějí doufáme v jaro. Existuje čím dál víc lidí, kteří milují zimní sporty. Nespěchají do tepla. Lásku však potřebuje cítit každý.
Děda
Někdy spolu žijí lidé s tak odlišnými charaktery, že je takřka nepochopitelné, jak dokáží celou tu dobu vydržet na hromádce. Co je k sobě váže? Zamilovanost většinou vyprchá v prvních měsících manželství a potom? Něco je musí držet pohromadě. Dumám nad tím vždy, když si vzpomenu na vztah mé babičky a dědy.
Květinka
Věnováno Květině Halberštátové. Je moc dobře, když má člověk kolem sebe pár přátel. Nezáleží na množství, ale na kvalitě lidí. Přinášejí člověku do života radost, rozptýlení, dobré nápady, pomocnou ruku, pocit jistoty, naději. V těžkých dobách nejlíp poznáme, kdo je skutečný přítel. Nemusí být vždycky jen zle. Užívejme si existenci svých blízkých i v klidu.
Vánoční pecka
Neznám nikoho, koho by vánoční atmosféra, alespoň na chvíli nebo alespoň lehce, přes všechny skeptické poznámky o tom, že Ježíšek neexistuje a sobi nelítají, nešmrncla přes nos. Já jsem letos na začátku listopadu dostala takovou vánoční pecku, že se z ní možná nevzpamatuju už nikdy.
Jak se píše kniha
Věnováno Jiřímu Halberštátovi, režiséru, šéfredaktorovi, spisovateli, výbornému kamarádovi. Inspiroval mě k napsání této povídky. Děkuji za umělecké vedení i nezměrnou trpělivost při výuce psaní, všelijakých tajů, fajnovostí. Díky i jeho ženě Květině za velkou podporu. Bez nich by mnohá moje díla nebyla vydána. V nakladatelství Krigl mi vyšly první knihy. Doufám, že další ještě vyjdou. Díky Vladimíru Kriglovi i jeho rodině. Sice v pozdním věku, ale otevřely se mi zcela nové obzory díky těmto lidem.
