Rubrika: Čtení ke kávě

Jednoho srpnového dne

Náhledový obrázek Martin Halata

Dalším přispěvatelem do naší rubriky Čtení ke kávě je historik a zaměstnanec Archivu Pražského hradu Martin Halata. Kromě katalogů k výstavám a příspěvků do sborníků je také autorem (spoluautorem) dvou monografií věnovaných Pražskému hradu.

Castro Laboreiro: Románové místo/Místo pro román

preview

Řecké Mani. Rumunské Sedmihradsko. Portugalské Castro Laboreiro. Co spojuje tato tři místa? Především, že dokáží člověka přimět k napsání románu. Spisovatel František Kalenda popisuje svou zkušenost s tím posledním, kde se proplétá historie a legendy.

Arnošt Goldflam: Bylo, nebylo… kdoví…

Arnost_Goldflam

Můj tata, (psáno i vyslovováno vždy krátce), říkával vždycky: „Jo, kdyby nebyl ten Hitler, to by bylo! Žila by celá naše rodina, příbuzní, dětí plno a tak není nic. Jsem sám, nikoho nemám, nikdo za mnou nepřijde… za nic to nestojí.“

Minotaurus

Minotaurus

Byl jsem vyzván k napsání povídky do rubriky „Čtení ke kávě“, která by se pokud možno dotýkala mé literární činnosti. Proč ne, pomyslel jsem si a souhlasil. Když jsem pak přemýšlel o námětu, uvědomil jsem si, že vlastně netuším, co se obvykle u kávy čte. Sám piju každý ráno litr a půl zelenýho čaje, ale ne kávu… A tak ať zrovna pijete kávu, čaj nebo třeba pivo, zkusím vám to zpříjemnit touto povídkou:

Kibera – peklo všedních dnů

Kibera_slum

Blátivé cestičky mezi plechovými a hliněnými boudami lemované odpadky, hnilobný zápach, nemocní psi a žebrající děti válející se na zemi. Pro Kiberu, jeden z největších afrických slumů, nacházející se v hlavním keňském městě Nairobi, mám jediné označení – peklo.

Tajemství českého podzemí

Tajemství českého podzemí

Pod malebným povrchem naší vlasti se ukrývá mnoho tajemného a nepoznaného. V podzemí se při konfliktech ukrývali lidé, skladovalo víno i tajně vyráběly zbraně. Dnes můžete ve spletitých chodbách potkat bezhlavého rytíře, pozůstatky války, vodní kolo nebo opravdového ducha. Pojďte se s námi spustit pod zem, pokud máte odvahu!

Tanec ve tmě

Tanec_4_3

V ten letní podvečer růže na záhoncích obzvlášť omamně voněly. Barevní motýli poletovali z květu na květ, jako by se nemohli rozhodnout, který je ten nejkrásnější. Alice, oblečená v lehkých šatech na ramínkách, kráčela nejistě městem do neznámé kavárny na osudovou schůzku. Loni oslavila dvaadvacetiny, a tak mohla mít rozum. Jenže…

Můj první hrdlení zločin

DSC07810_Nada Horakova_kun_orez

Píši detektivky a historické romány. Můj první hrdlení zločin, který jsem vymyslela, se datuje do roku 1966. Tehdy jsem ještě neuměla psát, takže je jasné, že nemluvím o hypotetickém zločinu na papíře, ale o takovém, který jsem opravdu spáchala! Právnickou terminologií by byl klasifikován jako trestný čin únosu ve stádiu pokusu.

Kathryn

Nahledový obrázek Kathryn

„Jmenuju se Kathryn a píše se to
K, A, T, H, R, Y a N!“
Přesně tohle mám pokaždé chuť zakřičet, když mi v kavárně Starbucks, ve které se několikrát týdně na své ranní cestě ze zastávky metra do práce stavuju pro kávu, podávají kalíšek s horkým nápojem a na něm je opět načmáráno mé jméno ve zkomolené podobě.

Byl jsem dítětem ulice

nahled_C01

Byl jsem dítětem ulice. Ano, byl. Velmi nerad na tuto část svého života vzpomínám. Občas se v noci budím úplně zpocený a trápí mě zlé sny. Kdybych si mohl něco přát, vymazal bych těchto několik let ze své paměti. Nadobro! Napořád!