Pobřeží jihozápadního Švédska je členité. Ostrůvky a různá skaliska tvoří clonu, přes niž se lodě mířící ke břehu musí složitě prodírat. Není divu, že mají jména a nezřídka i majáky jako Gråskär, aby nedošlo za mlhy ke ztroskotání. Toho využila ve své nové knize švédská autorka Edith Camilla Läckberg Eriksson (*1974), píšící pod kratší verzí svého jména Camilla Läckberg. Dílo nese případné jméno Strážce majáku. Knihu pro českou veřejnost zpřístupnilo ve svém vydání nakladatelství Motto v letošním roce.

Pravidelní čtenáři se opět setkají s oblíbenou manželskou i pátračskou dvojicí: detektiv Patrik Hedström – spisovatelka Erika Falcková. Ovšem nezastihnou je zrovna v nejlepší pohodě. Po autohavárii, při níž přišlo o život nenarozené dítě Eričiny sestry Anny a předčasně se jim narodila dvojčata, mají plné ruce práce s tím, aby našli svou obvyklou rovnováhu. Patrik nastupuje do práce po delší odmlce zaviněné srdečním kolapsem s vidinou, že se bude šetřit. Jenže zastřelení ekonoma Matse Sverina a přiotrávení sedmiletých školáků kokainem mu zrovna pozvolnou rekonvalescenci neslibují. Kdo vlastně Mats byl? Čím se zabýval, než před nedávnem zakotvil ve své rodné Fjällbace? A jakou roli v jeho smrti měla návštěva ostrůvku Gråskär, kde se v opuštěném domku usídlila jeho první láska Annie? Co je pravda na tom, že kdo zemře na ostrově, již ho nikdy neopustí? Vydá Ostrov duchů své tajemství?

Pokud bude Strážce majáku vaší první knihou Camilly Läckberg, připravte se na to, že z počátku se v ději nevyznáte. Autorka přeskakuje v rychlém sledu z místa na místo, na každém představuje jiné osoby zatažené do děje a naprostou specialitou jsou její kurzívou vyvedené vsuvky odehrávající se v minulosti. Musíte se obrnit trpělivostí a čekat, než se osudy jednotlivých postav protnou a vyjasní své postavení a důležitost ve složité struktuře románu. Překvapeni ovšem budou i její pravidelní čtenáři, protože okénka z historie tentokrát nevedou do vzpomínek pachatele, ale do temné dávné minulosti ostrova, a její podobnost s přítomností je „čistě náhodná“. I celková atmosféra je odlišná. Vyznačuje se velkou depresivností, ponurostí. Ukazuje, že problémy domácího násilí jsou četnější, než připouští zdravý rozum i statistiky, a nalezení východiska není tak jednoduché, jak by se mohlo laikovi zdát. Navíc autorka přidává mimo hlavní případ i další, které zde ale neřeší. Buď proto, abychom jejich rozluštění našli v další knize, nebo aby ukázala, že život s sebou nese mnohem více záhad, než kolik jsme jich schopni rozluštit.

Možná, že Strážce majáku by se neztratil ani v kategorii psychologické drama, protože obsahuje hluboké sondy do psychologie jednotlivých postav, rozpracovává pocity týrané ženy, matky, která přišla o dítě, a zachycuje i důsledky psychického týrání z dětství. Až jsem měla pocit, že mimo Patrika a Eriky jsou všichni poznamenaní něčím, co nemohou unést a co nutně musí nějak vygradovat. Zřejmě se tedy její čtenáři mají na co těšit – stimulů pro zkratovité jednání je ve Fjällbace ještě dost a dost.

Pokud tedy překonáte obvyklý počáteční řízený chaos a dokážete sledovat proplétání jednotlivých vláken příběhu, máte se i v novém díle Camilly Läckberg na co těšit. Odměnou vám bude silný příběh podobný pavučině mistra křižáka – omotá vás a pohltí, dokud nedojdete k překvapivému konci.

Související knihy

Läckberg, Camilla

Motto, 2013