Kniha Černá zem s podtitulem Holocaust: historie a varování, kterou u nás vydalo na konci roku 2015 nakladatelství Prostor v součinnosti s nakladatelstvím Paseka, je dílem amerického historika Timothyho Snydera, jenž má na kontě mezinárodně veleúspěšný titul Krvavé země pojednávající o událostech třicátých a čtyřicátých let na území dnešního Polska, Ukrajiny, Běloruska a pobaltských států. Timothy Snyder získal doktorát na Oxfordské univerzitě, působil v Paříži, ve Vídni, Varšavě a na Harvardu. V současné době je profesorem historie na Yaleově univerzitě a žije v New Haven v Connecticutu.

Ačkoli se Snyderova kniha věnuje námětu, který je mezi historiky a beletristy velmi oblíben a byl zpracován nespočetněkrát z mnoha různých úhlů, rozhodně mezi tento vcelku konzistentní proud nezapadá. Naopak, autor ve svém díle boří mnohé mýty a polopravdy, které o holocaustu v naší době kolují. Jeho líčení je téměř prosté drastických a krvavých obrazů z dějin vyvražďování Židů, více než na ně se soustředí na historická fakta a politické souvislosti. Paradoxně tím více vynikají a čtenáře děsí čas od času stručně poznamenané děsivé příběhy brutálností konaných na obětech holocaustu. Pro většinu současných lidí, žijící stranou od válečných hrůz, zní těžko uvěřitelně například pasáž z dopisu německého vojáka jeho manželce, ve které líčí události v běloruském Mohylevu slovy: „Nemluvňata létala v obloucích vzduchem a my je stříleli na kusy v letu, dřív než jejich těla dopadla do jámy a do vody.“

Snyder pečlivě analyzuje myšlenkové pochody Adolfa Hitlera, který věřil, že lidskou přirozeností je boj mezi rasami o prostor a obživu. Nadřazené rasy by dle něj měly zotročit a využít ras nižších. Překážku v tomto vývoji viděl v Židech, kteří měli mezi lidmi šířit falešnou představu o rovnosti lidí, empatii a morálce. Židé přitom byli podle jeho slov ne podlidé, ale dokonce nelidé. Základ skoncování s tímto národem viděl Hitler v zničení jejich právní ochrany státu.

Autor upozorňuje, že většina židovských obětí (téměř pět milionů) byla zavražděna na východě Polska, v Pobaltí, na Ukrajině a v Bělorusku. Tato území prošla dvojí krvavou okupací poté, co byla zabrána nejprve Sověty, a následně Němci. Za využití místních obyvatel, podněcovaných nacistickou propagandou o tzv. židobolševismu, byly za německé nadvlády nepohodlné osoby vyvražďovány po tisících. Sovětští zajatci výměnou za propuštění z pracovních táborů zase spolupracovali na hromadném vyvražďování ve vyhlazovacích táborech (smutným faktem je, že prozatím nebyl nalezen pramen, jenž by dokazoval, že by některý ze sovětských zajatců takovou nabídku odmítl).

Výklad v knize Černá zem je postaven mimo jiné na nově zpřístupněných pramenech z archivů východní Evropy a na vzpomínkách těch, kteří hromadné vyvražďování přežili. Snyder se v něm zaobírá například tím, kdo a proč se masových vražd účastnil a kdo naopak oběti bránil a zachraňoval, proč se průběh vyhlazování v různých lokalitách tak lišil, jaké byly vztahy mezi okupanty a okupovanými, jaké místo a funkci má v historické paměti Osvětim a proč lidé, spolupracující s komunismem, tak snadno kolaborovali s nacisty. Boří přitom mnoho ustálených tvrzení a přichází s novou, v jistém smyslu provokativní interpretací holocaustu.

Knihu Černá zem mohu doporučit zájemcům o problematiku holocaustu a díky poutavému a fakty nabitému výkladu i každému, kdo se chce dozvědět něco více o naší nedávné minulosti. Černou zem čtenář nemusí brát jen jako líčení minulosti, ale i jako varování do budoucnosti, což ostatně nastiňuje již podtitul publikace.

Související knihy

Snyder, Timothy

Prostor, 2015