Soukromý Velký bratr

Minier_NaOkrajiPropasti_audio
Na jednu stranu milujeme moderní technologie a širokou škálu možností, jež nám přinášejí. Na druhou se ale jejich užíváním dobrovolně zříkáme vlastního soukromí, což se někdy může ukázat jako vysloveně smrtelná daň za něco, co ve skutečnosti ani nepotřebujeme.

V červnu 2020 rozšířil server Audioteka.cz svoji nabídku mimo jiné i o zvukovou podobu posledního románu Bernarda Miniera Na okraji propasti. Nahrávka vychází z překladu Jiřího Žáka pro tištěnou verzi vydanou v únoru 2020 nakladatelstvím XYZ. Interpretace se ujal Jiří Schwarz.

Letošní šedesátník Bernard Minier publikoval svou prvotinu Mráz (Glacé, česky 2015) v roce 2011, tedy ve věku jednapadesáti let. Příběhy kriminalisty Martina Servaze doplnil v následujících letech ještě o další čtyři pokračování; každé z nich znamenalo hvězdný úspěch. Kromě titulů Kruh (Le Cercle, 2012, česky 2015), Tma (N´éteins pas la lumière, 2014, česky 2016), Noc (Nuit, 2017, česky 2018) a Sestry (Soeurs, 2018, česky 2019) stihl ještě stvořit mimosériový Zkurvenej příběh (Une putain ďhistoire, 2015, česky 2017) a dnes přestavovaný román Na okraji propasti (M, le bord de ľabîme, 2019, česky 2020).

Na okraji propasti z dosavadních Minierových prací do jisté míry vybočuje, a to nejen obsahově, ale i svým stylem. Příběh je zasazen do současného Hongkongu a vyjádřeno stručně si bere na mušku nebezpečí plynoucí z dosavadní úrovně technologického rozmachu, jehož se podařilo v posledních pár letech dosáhnout. Mluvíme tu nejenom o možnostech prakticky permanentního sledování jedinců, ale i o nebezpečích závislosti na technickém vybavení, stejně jako na riziku zneužití umělé inteligence. Všichni tak nějak předpokládáme, že veškerý pokrok v mobilních komunikacích, výpočetní technice a souvisejících odvětvích slouží hlavně k usnadnění našeho života. A ukolébáni touto lákavou vizí snadno a ochotně přehlížíme možné důsledky, a hlavně následky této poněkud nejisté vize šťastného a bezpečného světa.

Za hlavní postavu si Bernard Minier tentokrát zvolil mladou ženu jménem Moira. Specialistka na programování systémů umělé inteligence přijme neodolatelnou nabídku asijského giganta – společnosti Ming, jež vyrábí vše od telefonů přes domácí spotřebiče až po vlastní auta. Mingova firemní kultura může na první pohled připomínat západní pojetí typicky uvolněné atmosféry sofwareových firem, ale pochopitelně se velice rychle ukáže, že každý pohled má různé vrstvy, kam až jednotliví členové společnosti mohou dohlédnout. Paralelně k Moiřině postupnému pronikání do pracovní hierarchie v oddělení umělé inteligence sledujeme i dějovou linku policejního vyšetřování – kdosi velice brutálním způsobem vraždí ženy. A všechny pracovaly v Mingově firmě.

Každé slovo v knize svědčí o autorově důsledné přípravě, a to jak v technické, tak v zeměpisné rovině. Toto prohlášení ale zároveň představuje největší slabinu knihy – zvláště v první polovině působí tato potřeba sdělit čtenáři/posluchači maximum informací až rušivě. Místy se člověk zamýšlí nad tím, bude-li se zápletka odehrávat skutečně v kriminální rovině, jak jsme až dosud byli u Bernarda Miniera zvyklí, nebo se pomalu ale jistě přesuneme k jisté formě encyklopedického traktátu. Dějová linie nabízí zpočátku jen málo prostoru pro fantazii. O to víc otázek možná vzbuzuje. Naštěstí se vše v dobré obrátí (ve smyslu vyprávění, nikoli osudů románových postav) a konec dobrý, všechno dobré (opět tím nemyslím happy end, ale jen fakt, že po krimi zápletce lačnící čtenáři/posluchači se skutečně dočkají a přijdou si na své).

Při poslechu Na okraji propasti mi hlavou bleskly hned dvě asociace. První, inspirovaná technologickým zaměřením knihy, mi vytanula v souvislosti s Hovorem se smrtí Chrise Cartera, jejímž hlavním poselstvím by mohla být obava z nezdravé a život ohrožující závislosti na sociálních sítích. Jakýsi Velký bratr naruby – lidé sami na sebe a přeochotně vyzrazují ty nejintimnější detaily svých každodenních životů. Druhá podobnost nás odkazuje mnohem hlouběji do minulosti – až k Jamesi Clavellovi a jeho asijské sáze. Konkrétně k titulu Tchaj-pan, který se zaměřuje na počátky Hongkongu v západní režii. Podoba není dána jen prostředím, ale i závěrečnou bouří, jako by se snad Minier Clavellem v tomto ohledu doslova inspiroval. Ostatně i osud jedné z hlavních postav se dost blíží tomu, jenž pro svého Thaj-pana připravil ve stejné situaci Clavell.

Interpretace audioknihy byla svěřena Jiřímu Schwarzovi. Zajímavý může být fakt, že autor předlohy je jen o měsíc starší než tento český herec, jehož jméno si můžeme spojit s desítkami filmových, seriálových, ale hlavně divadelních rolí. Jeho podmanivého hlasu si posluchači mohou užívat po více než sedmnáct a půl hodiny čistého času. Původních téměř šest set stran tištěné předlohy bylo ve zvukové knize rozděleno do šedesáti tří stop formátu mp3. Jako poslední z nich nechybí ani určitá forma autorovu motivaci vysvětlujícího doslovu s názvem Elektra existuje (odkaz na humanoidního robota, jenž v příběhu Na okraji propasti hraje určitou nepříliš významnou roli. Zároveň autor neodolal pokušení zdůraznit rozličné stupně fabulace v souvislosti se skutečně dosaženou technologickou úrovní prezentovaných produktů).

V dubnu 2020 se francouzští čtenáři dočkali již šestého pokračování případů Martina Servaze s názvem La Vallée (Údolí), tak doufejme, že se na jeho překlad můžeme těšit brzy i u nás.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeNa okraji propasti

Minier, Bernard

Voxi, 2020

Napsat komentář