Kulturní dějiny Moskvy 30. let

moskva-ctvrty-rim
I Moskvu, stejně jako Řím, Londýn, Prahu atd., lze zařadit mezi významné evropské kulturní bašty. Vypovídá o tom i přirovnání Moskvy k hlavnímu městu Itálie. Autorka knihy Moskva, čtvrtý Řím se zaměřila na kulturní dějiny Moskvy v období stalinismu, a to prostřednictvím interpretace řady uměleckých děl.

Na začátku 16. století prohlásil mnich Filofej Moskvu za „třetí Řím“. Pro intelektuály a umělce byla ve třicátých letech 20. století kosmopolitním centrem sekulárního osvícenství. Clarková popisuje a interpretuje kulturní dějiny Moskvy ve třicátých letech a prostřednictvím díla Sergeje Ejzenštejna, Sergeje Treťjakova, Michaila Kolcova a Ilji Erenburga přibližuje čtenáři jedinečnou atmosféru období poznamenaného stalinismem a čistkami. Podle Clarkové je toto desetiletí klíčovým obdobím prehistorie pojmů, jako je transnacionalismus, kosmopolitismus a světová literatura. Autorka předestírá polemický a politický kontext pro porozumění kanonickým dílům autorů, jako je Brecht, Benjamin, Lukács a Bachtin. Moskva, čtvrtý Řím prolamuje intelektuální železnou oponu, která obklopuje kulturní dějiny stalinistického Ruska, a rozšiřuje interpretační rámec o významné kontakty tehdejších kulturních představitelů se západním intelektuály a trendy. Zapojení málo probádaného mezinárodního rozměru do interpretace sovětské kultury přispívá k lepšímu pochopení světově významné úlohy stalinské Moskvy.

Ukázka z knihy

V červnu 1931 plénum ústředního výboru komunistické strany dalo po přijetí rezoluce o linii nového projektu pro rekonstrukci Moskvy tomuto projektu nejvyšší důležitost. Stavět se začalo rychle. V roce 1932 už dělníci hloubili metro (první úsek se v Moskvě otevřel v květnu 1932) a pracovali na několika velkých obytných komplexech a výškových budovách. Jak projekt pokračoval, ulice se narovnávaly a rozšiřovaly a mnohé stavby byly strženy, aby se tak zajistil snazší provoz, zvětšovala se náměstí a zkrášloval se celkový panoramatický vzhled města. Velká pozornost se také věnovala modernizaci městských vodních cest, stavěla se žulová nábřeží, mosty a kanál Moskva–Volha. (str. 135)

Prolistujte si zbytek ukázky.

Moskva, čtvrtý Řím

Stalinismus, kosmopolitismus a vývoj sovětské kultury 1931–1941
Autorka: Katerina Clarková
Přeložila: Petruška Šustrová

Počet stran: 626
Vazba: vázaná
Formát: 140×207 mm
ISBN: 978-80-200-2589-0
Doporučená cena: 595 Kč

 

Knihu Moskva, čtvrtý Řím vydalo nakladatelství Academia.

Edice Šťastné zítřky

Kniha vyšla v edici Šťastné zítřky, která analyzuje prostřednictvím textů, vzniklých jednak během komunistického režimu, jednak po roce 1989 vliv totalitní ideologie na kulturu, vědu a na život celé společnosti. Knihy vycházející v edici Šťastné zítřky zobrazují na první pohled vlídnější, ale o to zrůdnější a nebezpečnější tvář totalitního režimu, totiž tvář režimní každodennosti. V edici vyšly např. následující tituly: Československé spartakiády, Filmová propaganda, Sovětský román či Světy disentu.

O autorce

Katerina Clarková působí jako profesorka komparativní literatury a slovanských jazyků a literatur na Yaleově univerzitě. Soustavně se zabývá především ruskou kulturou dvacátého století s důrazem na 20. a 30. léta. Je mimo jiné autorkou knihy the Fourth Rome: Stalinism, Cosmopolitanism, and the Evolution of Soviet Culture, 1931–1941, jejíž český překlad se v Nakladatelství Academia připravuje.

Zdroj informací: nakladatelství Academia


Nakladatelství Academia v současné době zaujímá svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky a jazykové učebnice.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMoskva, čtvrtý Řím
Stalinismus, kosmopolitismus a vývoj sovětské kultury 1931-1941

Clarková, Katerina

Academia, 2016

Napsat komentář