Zřejmě nejznámější česká lyricko-epická báseň, s níž byl autor původně v nakladatelských domech odmítán, se během posledních dvě stě let dostala do kánonu českého kulturního dědictví. Trochu paradoxně se tak *klasikou* staly sloky plné rozervanectví, tedy vyostřené romantické stylizace autora, který se rozešel s tradičním systémem hodnot a obecně přijímanou ideologií a žije v konfliktu se světem i sám se sebou.