Občas si s námi osud zahrává. Víme vždycky přesně, co se děje? Jsou fakta, která známe, opravdová? Někdy je život zamotaný, skutečnost utajená. Je to nějaký záměr? Má to tak být? Nebo jsme občas jen nepozorní a můžeme si za vzniklé zmatky sami? Odpověď na tuto otázku není snadné najít. Možná ani neexistuje…
Rubrika: Čtení ke kávě
Kterak zlobivý klobouk ke vzdělání přišel
Už několik týdnů ležel nový klobouk ve staré skříni. Souseda si nevybral moc dobře. Vedle něho ležela ručně pletená čepice s bambulí.
Prostor nesplněných přání
„Je mi líto, paní Kaplanová, ale z Libušky baletka nikdy nebude. Je tu sice určitý cit pro rytmus a pohyb, ale v tomhle věku přijímáme jen opravdu výjimečné talenty. Navíc je Libuše již teď nadměrně vysoká. Co takhle zkusit košíkovou?“
Vzpomínky na babičku
Předem malé, trochu nostalgické kapitoly ze života, kterou možná právě otevíráte i Vy ve své duši, ve vzpomínce na svou vlastní milovanou babičku, bych Vám chtěla popřát hezkou chvilku nad kávou.
„Jsem spisovatel.“ „Ach, opravdu?“ aneb co se asi honí autorovi hlavou při vyřčení této fráze?
Vzpomínám si na ten den, jako by to bylo včera: léto 2013, kdy jsem se coby introvert výjimečně objevil ve společnosti. Stál jsem tehdy u baru s jednou sympaticky vypadající dívkou, vedl s ní krátký dialog, jímž jsme však jen zkoušeli zabít čas, načež se bez zájmu zeptala: „A co vlastně děláš?“
Erotický souboj
Kamarádství je důležitá součást našich životů. Nejlepší kamarádka bývá jen jedna. Jenže občas i ta jediná nejlepší kamarádka může zradit, zaskočit, ublížit. Většinou tehdy, když to vůbec nečekáme. Nebo je to jinak?
Zapomenutá studánka
Vracel se domů z první letošní čekané na divoké holuby. Vstával brzy, bylo kolem čtvrté hodiny, ale vzduch byl stále teplý; žádné ranní čerstvo, žádný svěží závan, jen teplé ovívání opocených tváří.
Vy se psaním živíte?
Převážná většina lidí svůj obraz o životě spisovatele zakládá na amerických filmech a seriálech. Jak vypadá česká realita?
Prosinec
Prosinec je složitý měsíc. Zima a málo světla. Chybějící slunce si nahrazujeme umělým světlem, svíčkami, lesklými ozdobičkami. Před zimou se choulíme v teple domova. Jako kdyby nám hrozilo, že i my zmrzneme, ztvrdneme. Uvnitř jsme však citliví, živí. Jen si to potřebujeme občas uvědomit.
Život za život
Chalupa stála v malebném údolí a nad ní se zvedala stráň porostlá staletými stromy. Mezi našedlými kmeny smrků zářilo pár jedlí bělokorých, které nějakým zázrakem přežily kyselé deště a větry nasycené škodlivými exhaláty.
