Co takhle detektivka pro teenagery?

NaStope
V tomto případě by se ale spíš slušelo napsat detektivka pro mladé dívky, protože zrovna v té, kterou jsem dočetla, jsou hlavními hrdinkami dvě sestry. Nic to ale nemění na faktu, že pokud je příběh s tímto žánrem dobrý, může si ho přečíst i ta druhá polovina dospívajících…

Nakladatelství Alpress je známé vydáváním knih ve větší míře určených ženám. Sice v menší míře, ale přesto, se v produkci tohoto vydavatele objevují i knížky pro mladé. Jednou z nich je i detektivka německé autorky knih pro děti a mládež Brigitte Blobel s názvem Na stopě.

Nejedná se o žádnou knihu s nespočtem stran, jak jsme tomu zvyklí u knih podobného žánru pro dospělé. Dnešní mládež není čtení nijak moc nakloněna, a jak se zdá, vědí to i autoři, a tak své knihy zkracují a zkracují. Je to škoda, protože zrovna v případě této knížky by se rozšíření a trochu více tajemna hodilo.

Kniha vypráví příběh dvou sester – Bimbo a Manuely, které nikdo neřekne jinak než Boubelka (zkuste hádat, proč asi). Ty se stanou zcela náhodou svědky pytlačení v ptačí rezervaci. Celou věc nahlásí svému tatínkovi a ke slovu se dostává samozřejmě policie. Jenže to by nebyla detektivka, kdyby měla tak jednoduchý konec. Bimbo a Manuela spolu se třemi dalšími dětmi pátrají dál na vlastní pěst. I když je situace chvilkami dost nebezpečná.

Možná by se zdálo, že příběh bude zajímavý po celou dobu. Ono by to tak skutečně nejspíš bylo. Problém ale je, že téměř polovina knihy pojednává o něčem zcela jiném. Nebo respektive o něčem, co s detektivkou nemá nic společného. Naopak je tato polovina zaměřena na seznamování s rodinou obou sester a neštěstím, které potká bratra jejich tatínka. Ten zemře i s matkou jejich tří dětí v letadle při cestě v Africe. Protože tyto děti nikoho jiného nemají, pro Bimbo a Manuelu se změní vlastně celý svět, neboť musí přijmout do rodiny další děti, rozdělit se s nimi o pokoje, které doposud obývaly jen ony, a čeká je samozřejmě daleko víc. Zkrátka, jak to již bývá tam, kde je dětí víc. S tím se zpočátku nechce smířit ani jedna ze sester, mají ale maminku, která se naštěstí profesně zabývá výchovou dětí. Pohovory s dívkami tedy získávají ten správný směr, kterým se pak ubírají i Bimbo s Manuelou. I když je tato část napsána velice dobře, obzvláště oceňuji výchovný podtext, kterým se autorka detailně zabývá, nemá nic společného s detektivním žánrem, jak je avizováno v anotaci knihy.

Napětí a akce při pátrání po pytlákovi nastává teprve v té druhé polovině. I když je zápletka pro dospívající mládež podle mě vcelku zajímavá, věnovala jí autorka příliš málo prostoru. Je to skutečně škoda. Přesto, že seznamování s rodinou obou sester i následné líčení pocitů najednou osamělých dětí a jejich nástup do nové školy a stěhování do nového prostředí je v knize vylíčeno velmi bravurně, že zaujme klidně i dospělého, detektivní část mi přišla jakoby zrychlená, až příliš odbytá. Přidat více stran, byla by kniha nepochybně po stránce napětí určeného pro mladé daleko zajímavější.

Přesto musím znovu na příběhu ocenit skvělé vylíčení pocitů dětí, které se najednou ocitli bez rodiny i bez domova a byli nuceni opustit své kamarády, školu, prostředí, které znaly a odstěhovat se z ruchu velkoměsta, jakým je Mnichov, na daleké osamělé místo někde na farmě. Právě pro tento dokonalý popis si knihy cením, zvláště pak, když je určena pro dospívající. Pokud by autorka více rozvedla i detektivní zápletku, sice by kniha dostala větší objem co do počtu stran, ale stala by se nejen zajímavou pro žánr, který děti obdivují a který je v anotaci avizován, ale zároveň by je i tak trochu nevědomě seznámila s tím, jaké osudy mohou kohokoliv z nás potkat, a ukázala by mladým lidem cestu v těchto chvílích. A to nejen z pohledu těch, které neštěstí potkalo, ale i z pohledu lidí okolo nich, dětí, kteří jsou s nimi v kontaktu. Ono totiž pochopení pocitů druhého je těžké i ve zcela jiných situacích, natož při úmrtí rodičů a „návodů“, jak se chovat, není vlastně nikdy dost.

Pokud se vrátím k detektivní zápletce, i když mě děj v této části popisovaný nijak neohromil, podotknu, že autorka alespoň poukazuje na to, jak by se děti měly chovat v situacích, kdy se stanou zcela nechtěně svědky například nějakého zločinu, krádeže apod. I když stát se na chvíli detektivem je pro mladé lákavým pocitem, je to samozřejmě velmi nebezpečné, a to nejen pro děti. Autorka se na to snaží poukazovat. Ale i tak to nemění nic na faktu, že těch pár stránek věnovaných pátrání se bude otáčet stejně rychle, jako kdyby na ně zafoukal vítr. Pro děti to může být zklamáním, pokud očekávaly detektivku v pravém slova smyslu. Zda si pak její stránky otevřou znovu, je jen otázkou…

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZvířecí pohotovost
Na stopě

Blobel, Brigitte

Alpress, 2011

Napsat komentář