Etnologické pojednání o prvním českém superhrdinovi

mytus_o_perakovi
Postava péráka, popisovaná jakožto člověk skákající na ocelových pérech, se zrodila pravděpodobně těsně po první světové válce. Původ a vývoj tohoto fenoménu ve své knize sleduje Petr Janeček, pražský etnolog a folklorista.

Autorem knihy Mýtus o pérákovi s podtitulem Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou, kterou vydalo na konci roku 2017 nakladatelství Argo, je pražský etnolog a folklorista Petr Janeček. Petr Janeček působí jako zástupce ředitele Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, externě přednáší na Katedře antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a od roku 2011 zastává funkci místopředsedy České národopisné společnosti. Jeho odborný zájem se soustředí kolem moderního prozaického folkloru, přičemž pod tento pojem lze zahrnout současné pověsti, fámy, anekdoty, konspirační teorie a psaný i internetový folklor.

Petr Janeček je autorem tří komentovaných sbírek současných pověstí a fám (tzv. městských legend či urbanlegend) z cyklu Černá sanitka, které se dočkaly televizního, rozhlasového a divadelního zpracování, komentované sbírky duchařských historek Krvavá Máry a jiné strašlivé historky a více než tří desítek studií v zahraničních i domácích etnologických, antropologických a folkloristických odborných periodikách.

Kniha Mýtus o pérákovi rozebírá původ a vývoj obrazu nejslavnější mytické postavy českých dějin 20. století – slavného péráka (dodám, že slovo „pérák“ je psáno s malým počátečním písmenem účelně – tento způsob má zdůrazňovat inherentní podstatu fenoménu, tedy fakt, že „pérák“ není označením pro konkrétní osobu, ale že jde o generické označení obecného typu démonické bytosti). Cílem textu je představit a interpretovat fenomén českého péráka v širším historickém, geografickém, sociálním a kulturním kontextu.

Nejstarší zmínka o pérákovi v českých zemích pochází z období po první světové válce. Představa muže skákajícího na ocelových pérech se prvně objevila v industrializovaném a semiindustrializovaném prostředí severozápadních a části středních Čech. Během druhé světové války se pak zrodila protektorátní ústní šeptaná propaganda představující péráka coby bojovníka proti nacistům. Vnímání péráka bylo ambivalentní – na jednu stranu byl obdivovaný pro své schopnosti, na druhou stranu obávaný pro svoji nejasnou povahu.

Publikace Mýtus o pérákovi se neomezuje pouze na výklad historického vývoje fenoménu, ale zabývá se i funkcí péráka v české kulturní paměti a dalšími aspekty. Fanoušky komiksu zaujmou ukázky z komiksového zpracování postavy péráka, zajímavé jsou i konkrétní výpovědi pamětníků o výskytu péráka, které dodávají problematice subjektivní hledisko. Potenciální čtenáře je nutno varovat, že se jim nedostává do rukou jednoduché čtení. Spíše než o odborně popularizující literaturu jde o odbornou studii, podloženou množstvím relevantních historických pramenů (ať již ústní, písemné či obrazové povahy). Ty, které toto konstatování neodradí, čeká velmi zajímavá a informacemi překypující četba.

Knihu Petra Janečka doporučuji především těm čtenářům, kteří si chtějí rozšířit vědomosti o velmi zajímavý fenomén české historie.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMýtus o pérákovi
Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou

Janeček, Petr

Argo, 2017

Napsat komentář