Ceny Magnesia Litera 2024 byly rozdány

m. litera uvod (1)
Ani letos v dubnu se literární svět neobešel bez ocenění Magnesia Litera. Vyhlášení proběhlo ve čtvrtek 18. 4. 2024 a přesto, že v každé kategorii může být pouze jeden vítěz, všichni, jejichž díla se probojovala do nejužšího výběru, si zaslouží pozornost. Seznamte se prosím s novými držiteli.

Kniha roku

Alena Machoninová: Hella (nakladatelství Maraton)

Románový debut rusistky Aleny Machoninové je pozoruhodný svou až obsesivní snahou přiblížit se druhému člověku. Zkusit z útržků dopisů, úředních dokumentů a osudů rekonstruovat jeho osobnost, přestože autorka od počátku ví, že je to marné. Životní osud a osobnost české židovky Heleny Frischerové se tak autorce postupně stávají zrcadlem, ve kterém se snaží zahlédnout i vlastní rysy. Vede se svou hrdinkou dialog napříč časem a spolu s ní pochybuje o tom, co je domov, jak člověka určuje jazyk, co je smyslem překladatelství, přátelství, porovnává atmosféru současné Moskvy a Moskvy třicátých let. Hlásí se sice k autofikci, ale o svém já vypráví skromně skrze jiné – autory, kteří určují její čtenářskou i životní zkušenost. Román je obdivuhodný přesností a čistotou jazyka i myšlení, na hony vzdálenými publicističnosti a schématické konstrukci mnoha současných českých próz.

Více o knize si můžete přečíst tady.

—————————————–

Luxor Litera za prózu

Marek Torčík: Rozložíš paměť (Paseka)

Prozaický debut básníka a anglisty Marka Torčíka odráží trendy ve světové literatuře, v jeho podání ale získává autofikce další rozměr, když zkoumá selektivnost vlastní paměti. Autor velmi naléhavě, s využitím básnických prostředků, popisuje neutěšené dětství a dospívání na moravském maloměstě, které odlišnost neodpouští. LGBT+ témata, chudobu a šikanu vystihnul ve významově nosných a neokoukaných souvislostech. Nejedná se pouze o syrovou výpověď, která čtenáře zahltí, nýbrž o zdařilý pokus o to, co definuje autofikci nejvíc – vykročit vstříc od individuálního k tomu společnému v nás.

—————————————–

Litera za poezii

Tereza Bínová: Červený obr (Odeon)

Tereza Bínová stvořila živou, důvtipně vystavěnou básnickou knihu, která kromě vnitřní struktury zaujme svou úsporností a schopností povýšit zdánlivě všední deníkové zápisky na bystré, jemné, mnohdy i humorné básně. Básnířku fascinuje provázanost veškerého života a příliš se neunavuje komentováním moderního světa – mnohem raději zkoumá pradávné pouto mezi člověkem, přírodou a vesmírem. Poodhaluje úděl vyhaslých hvězd, odkrývá tajná místa, kde žijí nenápadné třesavky, měchuňky a sladkovodní perlorodky, všechny stejně pozoruhodné a pomíjivé jako člověk, který o nich píše.

—————————————–

Litera za knihu pro děti a mládež

Jiří Dvořák (autor), Daniela Olejníková (ilustrace): Myko (Baobab)

Houby tu byly už před milióny let, ale dosud neměly vlastní časopis. Napravit se to snaží textově obrazová publikace, která poskytuje čtenářům nejen množství informací o těchto všudypřítomných organismech, ale i zábavu s houbami i o houbách. Kniha je stylizovaná jako svazek deseti čísel svérázného časopisu, který si píší samy houby. Ukazuje, jak lze vtipně a s lehkostí předat populárně naučný obsah. Její podoba, jíž dala tvář ilustrátorka Daniela Olejníková, staví na formátu s různorodými rubrikami oslovujícími i čtenáře, kteří se o svět hub nezajímají. Vedle rozhovorů s houbami a popisu jejich jednotlivých druhů se zde nachází pravidelné „kulturní okénko“ s poezií ze světa hub, reportáže, návody na jejich pěstování i pokusy s nimi, ale také převyprávěné mýty o houbách – „mykomytologie“. Texty odborné se střídají s uměleckými, aniž by to mělo vliv na faktografickou stránku publikace. Autor v ní navazuje na to nejlepší z naší populárně naučné literatury pro čtenáře jak mladé, tak i dospělé a chytře přivádí čtenáře k vědomí, že v tomto důmyslném přírodním prostředí jsme hosty.

—————————————–

Litera za naučnou literaturu

Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová, František Krahulec: Louky (Academia)

„Nabrousit kosu a hurá na pomoc!“ I takový romantický závěr by mohla mít s nadsázkou knížka Louky, dobrodružství poznání, která je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání týmu vědců z Botanického ústavu AV ČR. V knize jsou dopodrobna vykresleny vztahy v lučních společenstvech, která patří mezi jedny z druhově nejbohatších, ale také nejohroženějších biotopů na světě. Autoři v díle poukazují na množství problémů, se kterými se ochrana těchto unikátních biotopů u nás, ale i ve světě potýká. A rovněž ukazují, že činnost člověka může být naprosto devastující, ale i nezbytná.

Více se o knize dočtete v našem článku.

—————————————–

Litera za nakladatelský čin

Dílo Karla Šiktance (Karolinum)

V uplynulém roce se devátým svazkem završilo vydávání souborného díla předního českého básníka Karla Šiktance. Vydat tvorbu pokrývající uplynulých sedm dekád (debutoval 1951, zemřel 2021) trvalo rovné dvacetiletí: první svazek vyšel v roce 2003 a stvrdil Šiktancovu roli živoucího klasika (vždyť komu jinému vycházejí sebrané spisy ještě za jeho života…?); posledního svazku už se autor bohužel nedožil, jak výmluvně říká poslední oddíl Z pozůstalosti. Není divu: připravit k vydání souborné dílo takto plodného básníka představuje nemalou výzvu i pro tak zkušeného a ostříleného editora, jakým je Jiří Brabec. Oceňujeme jeho pečlivou a zasvěcenou ediční práci, editorské komentáře krátké, leč hutné, nesoucí všechny potřebné informace. Stejně tak je potřeba vyslovit uznání i nakladatelství Karolinum za ochotu vytrvat u podniku – nazíráno čistě komerční perspektivou – nevýdělečného, z hlediska kulturních hodnot však tím záslužnějšího. Edice si po celou dobu své existence udržela jednotnou vnější podobu (stojí za ní Karel Vilgus): střízlivou, neokázalou, skromně podřízenou majestátu Šiktancových veršů.

—————————————–

ČRo Plus Litera za publicistiku

Tereza Matějčková: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno (Echo Media)

„I drobné odchylky od toho, v co věří moje ,bublinaʽ, ale třeba i jen pochybnosti ve věci určitých témat zužují možnost komunikace,“ uvažuje autorka v úvodu a dodává, že právě pocit nesmířlivosti podnítil její psaní. V souboru esejí, recenzí a rozhovorů si klade otázku, co vyplývá z vyšší citlivosti na odlišnost názorů, jež v mnoha aspektech veřejného i soukromého života nyní pociťujeme. A s údivem, obavou a snad i trochou provokace se ptá: „Co když jsme si v době ,po smrti Bohaʽ svazujícím způsobem zbožštili politiku?“ Možné, ale nikoli definitivní odpovědi nabízí právě ve svých reflexích, úvahách, polemikách, jež zpravidla vycházejí z nějakého výrazného aktuálního sociálního či kulturního fenoménu, přičemž nerozhoduje míra jeho akademičnosti, ale jeho tendence vyostřovat, polarizovat či radikalizovat veřejnou debatu. A nemusí to být pouze předvídatelná témata jako klimatický aktivismus, genderová identita nebo cancel či woke culture, autorka domýšlí třeba i to, o čem svědčí obliba podcastů nebo v čem a proč nás ohrožuje neschopnost vyprávět příběh.
V četných odkazech a citacích autorka představuje a v nejlepším smyslu slova popularizuje názory výrazných současných myslitelů/ek, ale i aktualizuje a leckdy překvapivě kontextualizuje koncepty spojené s mysliteli/kami již kanonickým. Nejedná se však ani o trivializaci, skandalizaci nebo filosofickou osvětu. Mimořádně čtivou a zábavnou, a přitom velmi cizelovanou formou autorka učí své čtenáře netonout v jednoznačných soudech a rychlých řešeních a ukazuje sílu a potenciál publicistické esejistiky, která primárně neapeluje, ani nepřesvědčuje, ale poskytuje prostor, kde „lze dál myslet“.

—————————————–

DILIA Litera za debut roku

Eli BenešNepatrná ztráta osamělosti (Akropolis)

Civilní, leč neobyčejně působivé vyprávění o návratu z Osvětimi do poválečné Prahy. Mladý Petr Stein přijíždí na místo, kde na něj nikdo nečeká, v němž se nemá o co opřít a kde ho pronásledují traumatické vzpomínky na život v lágru i marné naděje v návrat blízkých. Musí si budovat novou existenci a sžít se se všemi změnami a ztrátami, které ho pronásledují. Naději v nový život a lásku střídá skepse, osamění, útěky k alkoholu a sexu. Realistický popis poválečné Prahy, oprýskané, temné i euforické, se střídá s bolestnými retrospektivami, introspektivními pasážemi i vylíčením dobrodružné cesty za novým životem.

Více se o knize dočtete v našem článku.

—————————————–

Litera za překladovou knihu

László Szilasi: Třetí most (Protimluv)

László Szilasi napsal, jakkoli to zní nepravděpodobně, výjimečný román o bezdomovcích v maďarském Segedíně, mezi nimiž skončí hlavní hrdina a vypravěč poté, co se mu zničehonic rozpadne zdánlivě zabezpečený život v Kanadě. Za poslední peníze si koupí letenku domů do Maďarska, a protože mu hrdost nedovolí žádat někde o pomoc, skončí na ulici. Kniha působí navýsost autenticky i díky tomu, že autor se životu bezdomovců systematicky věnoval, zpovídal pracovníky charitativních organizací, stýkal se i se samotnými bezdomovci a mnohé historky v jeho románu vycházejí z jejich skutečných příběhů. V románu vystupují rozmanité lidské typy, jelikož jeho vskutku neotřelí hrdinové pocházejí z nejrůznějších společenských vrstev, což se projevuje v jejich mluvě. Přímočaré narativní pasáže, v nichž autor i ty nejkrutější momentky podává s nelítostným a nic neskrývajícím realismem, se střídají s obecnějšími, nadčasovými úvahami o smyslu lidského života a s komentáři o současném stavu maďarské společnosti. Vedle mimořádné jazykové tvořivosti a vynalézavosti musí překladatel zvládat také dějiny a kulturně-společenské reálie Maďarska i jeho okolí.
Všechny tyto aspekty románu svou mnohostí kladou na překlad všemožné myslitelné i nemyslitelné nároky. Marta Pató se s těmito nároky vyrovnala s naprostou suverenitou a mezi různými rovinami a polohami textu přechází hladce, přirozeně a přesvědčivě. Čtenář má z jejího překladu dojem, že nejde o překlad, nýbrž o původní text, což v překladatelství je tou nejvyšší metou a také dokladem svrchovaného mistrovství.

—————————————–

Litera za fantastiku

Jan A. Kozák: Sága o Lundirovi (Malvern)

Jan Alatyr Kozák vychází především ze staré severské kultury; konstruuje údajný překlad manuskriptu z paralelního raného středověku. Projekt výjimečný i v kontextu zahraniční žánrové tvorby buduje unikátní fiktivní svět Qurandu. Ačkoli artistní univerza bývají základem fantastiky, zde v jeho bohatém propracování autor následuje příklad Tolkienovy Středozemě včetně geneze několika umělých jazyků. Přejímá dějovou strukturu dávných eposů s typickými prvky, které dnes působí zvláštně: důslednou stylizací postav, prudkými dějovými a psychologickými zvraty, rolí náhod. Jazyk vyprávění jemně přizpůsobuje soudobému čtenáři a vkládá do něj poetické prvky. Příběh o Lundirovi přitom není pravou podstatou knihy. Tvoří komplexní celek se zdánlivým referenčním materiálem, mimořádně rozsáhlým a podrobným, který zahrnuje literární bádání, historii, mytologii, geografii. Dílo přesahuje obvyklou epickou skladbu – cíleně propojuje imaginaci, hru a metavědecký přístup. Poznávání a fantazie neexistují jedno bez druhého: jejich vzájemnou kombinací Jan A. Kozák revitalizuje kulturní dědictví a přetváří jej ve svébytný subžánr fantastiky.

Více se o knize dočtete v našem článku.

—————————————–

Litera za detektivku

Jana Jašová: Krutý měsíc (Motto)

Thriller z vesnice v Lužických horách, odehrávající se navíc během covidové pandemie. Zmizení dítěte, krev na šatech a rukách i částečný výpadek paměti jedné z hrdinek je jen začátkem tohoto místem i časem uzavřeného a sugestivního vyprávění, v lecčems příbuzném Hitchcockovým filmům. Autorka skvěle zvládá popsat atmosféru nejistoty ve vyhrocených chvílích ohrožení, účelně střídá pohledy dvou vypravěček. Jejich chování je nesené předsudky a zároveň je v mnoha místech zamlžené tím, co se stalo v minulosti.

—————————————–

Litera za humoristickou knihu

Lucie Macháčková: Svatební historky (Ikar)

Svatba je ústředním tématem mnoha žen, konvence a sentiment těchto slavnostních chvil však nemilosrdně rozbíjí známá stand-up komička ve svých krátkých, odvážně přidrzlých, a přitom trefných a skvěle vypointovaných příbězích, kde přichází ke slovu černý humor i jazyková komika. Nešetří ironií včetně sebeironie a jemnocitné čtenářky nejspíš uvedou do stavu šoku i docela drsné situační gagy, v nichž autorka občas jde hlavou proti zdi obecně přijímaného modelu chování. V jejím podání se svatba rychle vzdaluje, vztahy se záhy rozpadají, tak. jak se odhalují pravé záměry aktérů. Autorka neváhá své v podstatě reálné zápletky okořenit ani peprnou dávkou sexu, který konec konců ke svatbě zákonitě patří. K tomu přičtěme bujaré dívčí rozlučky se svobodou a další poněkud hypertrofované akce, které ze životní praxe snad ani neznáme. Autorka je si ovšem jistá jak v tématu, tak ve způsobu jeho zpracování a – co je důležité – i v délce líčení každé ministorky, kterou utne přesně tam, kde to sedí. Je zde vidět její zkušenost s orálně podávanou literaturou, zkušenost stand-up komičky. A přitom za humornými scénkami vykukuje druhý plán s docela moudrými, životními zkušenostmi obohacenými postřehy.

—————————————–

Kosmas Cena čtenářů

Martin Moravec: Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem (Martin Moravec)

Při jeho práci jde o vteřiny. Během nich se musí rozhodnout, vytěsnit emoce a často si i sáhnout na dno. Lékař letecké záchranky Marek Dvořák takové situace zažívá denně a teď i vás vezme do světa, o kterém snil už jako malý kluk. Jak vypadá práce doktora ve vrtulníku? Na které vzlety nikdy nezapomene? Kdy měl při zásahu strach a co už by ve službě nechtěl zažít? Je to vyprávění, při kterém se občas tají dech. Chvílemi je dojemné a jindy vás naopak rozesměje. Taky vás naučí, že při první pomoci se není čeho bát, a možná i přiměje víc přemýšlet nad tím, co v životě děláte.
Dvořák je mezi českými doktory svéráz. A to nejen kvůli mnoha tetováním, která má po těle. Pro kontroverzní názor nejde daleko, má osobitý smysl pro humor, ale zároveň je na každé jeho větě znát, jak moc medicínou žije. Když vypráví o pacientce, která ho po několika měsících od těžkého úrazu překvapila návštěvou a u které si myslel, že nemohla přežít, dojde i na slzy.
Otázky mu kladl Martin Moravec, jehož předchozí knižní rozhovory s neurochirurgem Vladimírem Benešem, pilotem Davidem Heclem a vyšetřovatelem Josefem Marešem se staly bestsellery.

—————————————–

Cena Magnesia za přínos knižní kultuře

Vítězem v kategorii Cena Magnesia za přínos knižní kultuře v roce 2024 se stal Tomáš T. Kůsplatforma Slampoetry.cz

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeHella

Machoninová, Alena

Maraton, 2023

zobrazit info o knizeRozložíš paměť

Torčík, Marek

Paseka, 2023

zobrazit info o knizeČervený obr

Bínová, Tereza

Odeon, 2023

zobrazit info o knizeMyko. Kompletní zpravodaj ze světa hub

Dvořák, Jiří

Baobab, 2023

zobrazit info o knizeLouky
Dobrodružství poznávání

Březina, Stanislav a kol.

Academia, 2023

zobrazit info o knizeDílo 9
Na Knížecí, Horniny, Ubírati se, Opovážení, Z pozůstalosti

Šiktanc, Karel

Karolinum, 2023

zobrazit info o knizeBůh je mrtev, nic není dovoleno

Matějčková, Tereza

Echo Media, 2023

zobrazit info o knizeNepatrná ztráta osamělosti

Beneš, Eli

Akropolis, 2023

zobrazit info o knizeTřetí most

Szilasi, László

Protimluv, 2023

zobrazit info o knizeSága o Lundirovi
Synu zimy, hvězdopravci a staviteli

Kozák, Jan A.

Malvern, 2023

zobrazit info o knizeKrutý měsíc

Jašová, Jana

Motto, 2023

zobrazit info o knizeSvatební historky aneb Jak jsem se nevdala

Macháčková, Lucie

Ikar, 2023

zobrazit info o knizeMezi nebem a pacientem

Dvořák, Marek – Moravec, Martin

Martin Moravec, 2023

Napsat komentář